Dlouhou dobu jsem si myslela, že musím něco udělat tam venku, aby se něco změnilo. A to jsem si myslela i v té nejdůležitější oblasti života pro každého z nás, kterou jsou V Z T A H Y.

Dnes vím, že těch limitů, které jsem ve své mysli měla, bylo více a vycházely z omezeného myšlení, kterému podléhá stále tolik lidí.

Pojďme se společně podívat na ty mylné představy, které nás brzdí v úspěchu.

 

Nejčastější omyly, kterým lidé v oblasti vztahů podléhají:

1. Když mě nechce, tak se nedá nic dělat.

2. Druhé lidi nezměníš.

3. Už je příliš pozdě na to, aby se to mohlo zachránit.

4. Musím udělat něco tam venku, aby se mé přání splnilo.

5. On se musí změnit. Musí pochopit, musí udělat, musí vidět, vědět,….

Je vám tu něco povědomé? Nyní si těchto 5 omylů rozebereme trochu více do hloubky.

 

1. Když mě nechce, tak se nedá nic dělat.

Bod číslo 1 je velmi častý. Lidé vzdávají něco, co vlastně vzdali již před několika měsíci a nebo i lety. Akorát si toho nejsou vědomi. Rozchody a rozvody nikdy nevznikají z ničeho nic. A pokud jste o tom stále přesvědčeni, pak je na čase, abyste se z toho hlubokého spánku probrali. Život utíká, přátelé! Dříve než se nadějete, budete na konci svého života, a pokud s tím něco neuděláte hned teď, zbydou vám tak akorát oči pro pláč.

Lidé ihned jak vidí něco špatného tam venku, vzdají všechny naděje a propadnou se do pocitů beznaděje a oběti. Oběť přeci za nic nemůže a vše se děje bez jejího přičinění, že? Všichni ti zlí lidé tam venku jí ubližují a ona trpí a i kdyby sebevíc chtěla, tak prostě nemá dostatečnou sílu věci změnit. Aaaaa jsme u toho, nemá dostatečnou sílu. Ale čí je to vina? Těch lidí kolem? A nebo na tom máte určitý podíl vy? Nebudeme tady hledat viníka. Faktem ale zůstává, že oběť nemůže vědomě tvořit svůj život. Buď přijmete plnou zodpovědnost za to, co se ve vašem životě děje a to v obou případech, jak to dobré, tak to špatné a nebo budete celý život trpět a nic si vědomě nevytvoříte. A tak budete ty druhé, kteří dokáží sami sobě přiznat „je to ve mně a tedy v mé moci“, jen se závistí pozorovat, jak si plní všechny své sny a to i ty, které jste měli vy sami. Takže ještě jednou: TO, ŽE VÁS NĚKDO NECHCE, NENÍ JEHO VINA, ALE UVNITŘ VÁS JE NĚCO, CO TO ZPŮSOBUJE!

Vím, je to tvrdé, ale je to pravda. Nebylo to lehké ani pro mě, pochopit, že jsem to způsobila já, svým vlastním pocitem „nejsem dostatečná, nemůže mě milovat“. Ale dokázala jsem to překonat, lépe řečeno rozpustit v sebelásce. A světe div se, život se mi začal měnit doslova jako mávnutím kouzelného proutku. Je můj život bez chybičky? V žádném případě, ale narosto přesně vím, když se věci začnou dít tak, jak nechci, že je ve mně něco, co musím začít měnit a přepisovat. Ta síla je ve mně, jestli jí využiji a nebo ne, to je pak jen a jen moje R O Z H O D N U T Í !

 

Vždycky se dá něco dělat, ale ne tam venku. přestaňte sledovat vnější okolnosti a podívejte se dovnitř. Tam venku je jen odraz toho, co se děje uvnitř vás. Když změníte ten chaos, který probíhá uvnitř, pak se změní i ten chaos, který se nyní děje tam venku, ve vaší realitě. O tom si ještě povíme.

 

2. Druhé lidi nezměníš.

Druhé lidi nezměníš, slýcháme často od svých rodičů a prarodičů. Opět je to takový ten úděl oběti. Už jen když tu větu vyslovíte, tak jako byste v ní cítili to utrpení, ten pocit oběti, která se taaak snaží a snaží a ti druzí jí taaak ubližují, že chudák trpí. A nebojte se i mně se to stává, i já se dostávám do toho pocitu, to oni jsou takoví a makoví a čas od času si i já musím připomenout, že oni nezpůsobují nic, ať už ti oni je kdokoli v mém blízkém okruhu a nebo někdo zcela cizí. Ti lidé jen reagují na to, co se děje uvnitř vás. Takže druhé změnit lze, ale je pravda, že je nezměníte tak, že jim budete říkat, jak jsou špatní a nebo si to o nich myslet. Druhé do svého života buď přitahujeme, a to pomocí pozitivních myšlenek, které o nich máme, smýšlíme o nich v dobrém, vážíme si jich a vidíme na nich to nejlepší. A nebo je od sebe doslova odháníme a odpuzujeme je tím, jak o nich smýšlíme v negativním smyslu, vidíme na nich chyby a nedoceňujeme je.

Tomu všemu se věnujeme a také to přepisujeme v koučinkovém programu Vytvořte si harmonický vztah duše, který otevírám již v říjnu. Druhé lidi nezměníte tak, že jim budete říkat, co mají dělat jinak, jak se mají chovat jinak, lépe a jak jsou sobečtí, tím je od sebe odpudíte. Druhé změníte skrz sebe, skrz své myšlení a smýšlení o nich, skrz to, jak je oceňujete a ne skrz to, jak je nedoceňuejte a zaměřujete se na jejich nedostatky. Protože na co se zaměříte, to roste. A pokud je váš vztah disharmonický a nebo od vás partner utíká jak jen může, podívejte se na to, jak o něm smýšlíte. Upřímně se zamyslete, zda si myslíte, že je to ten nejlepší chlap na světě a nebo pořád mluvíte o tom, jak kdyby on udělal tohle nebo tamto, tak by bylo vše v pořádku. Vidíte, jak se ho snažíte neustále měnit a přetvářet k obrazu svému místo toho, abyste v něm začali vidět, tedy i probouzet to, co je v něm již dobré, a tím přivolali více toho dobrého. A jestli již nějakou dobu děláte vše správně, pak už jen musíte vytrvat. Tak, jak se negativní realita chvíli vytváří v energetickém světě, než ji dokážete vidět a vnímat svými pěti smysly, tak chvíli trvá, než se vše pozitivní projeví ve světě tak, jak jej znáte a než tedy tyto změny pocítíte ve své 3D realitě.

 

3. Už je příliš pozdě na to, aby se to mohlo zachránit.

Už je příliš pozdě! „Víte, moje situace je zcela jiná a úplně odlišná než mnohých jiných.“, toto slýchám velmi velmi často a není se čemu divit, že vaše situace je tak speciální a těžká, když ji tak vnímáte. Zákon přitažlivosti funguje v každém okamžiku a tedy k vám přitahuje to, co vysíláte, o čem přemýšlíte a co cítíte. Jak si můžete myslet, že se ve vašem životě může něco změnit k lepšímu, když vysíláte do Vesmíru, jak je vaše situace těžká a mnohem horší než těch ostatních. A zase je to jen o tom pocitu. Můžeme se spolu dohadovat, jestli je vaše situace horší nebo lepší než moje nebo než vaší kamarádky, ale každá situace může být velmi těžká a naopak velmi lehká, jenže to nezávisí na té situaci, ale na tom, kdo ji prožívá a jak se k ní postaví. Je to to samé jako když vidíte sklenici a v ní vodu do poloviny. Jsou lidé, kteří se budou radovat zpolaplné sklenice a jsou jiní lidé, kteří si postesknou, jak je druzí nemají rádi, když jim nalili tu zpolaprázdnou sklenici, jak si jich vůbec neváží, že jim dají tak málo vody, kávy a nebo tak málo jídla na talíř. Nedávno jsme toto probírali s účastníky kurzu Principy hojnosti a je to častý způsob omezujícího myšlení, který nám brání zažívat v životě hojnost.

A pak přijde ten člověk, který na tom talíři uvidí tolik jídla a těší se z toho, jak si ho druzí váží a oceňují a i on tak může ocenit ty druhé. Není ale rozdíl v tom, kolik je jídla na talíři nebo kolik je vody ve sklenici. Ten rozdíl je v tom, kdo přijde a jak se na danou situaci dívá. Už vám to dochází? A kam patříte vy???? Než půjdeme dál, upřímně se zamyslete nad svojí vlastní situací, ať již řešíte cokoli a popřemýšlejte o tom, jak se na věci díváte vy. Možná tak získáte cenné odpovědi, proč se v dané oblasti nedaří tak, jak byste si přáli.

 

4. Musím udělat něco tam venku, aby se mé přání splnilo.

Tím čtvrtým omylem je pocit, že musím udělat něco tam venku, aby se situace změnila. Musím jít a požádat ji o pomoc, musím mu napsat a říci mu, jak moc mi chybí a jak moc ho chci zpět. Musím přeci něco udělat. Proč tolik lidí chce pořád něco udělat a navíc se chce stavět Vesmíru do cesty? Často vymýšlíme, jaké kroky bychom mohli udělat, kam zavolat, koho požádat, jak to vymyslet, aby to fungovalo. Tím se ale připravujeme o ty zázraky, které nám Vesmír může dopřát a hlavně chce dopřát. Jenže jak si myslíte, že se ve vašem životě může stát zázrak, když strkáte nos tam, kam nemáte a když si myslíte, že svojí omezenou myslí můžete vymyslet to, co energie, která dala vzniknout světu? A přesto se to dnes a denně děje, lidé neustále zapomínají na to, co je v jejich moci a co ne, a pak se diví, že se ty zázraky v jejich životě nedějí. Jejich analytická mysl, která byla tolik let trénovaná k tomu, aby hledala řešení a hlavně aby se zaměřovala na problém, ne a ne dát si na chvíli pokoj.

Když mi někdo řekne: „Ale když já si nemůžu pomoci.“, tak je mi jasné, že se takový člověk nechce vzdát své analytické schopnosti a nechce se vzdát kontroly. Analytické schopnosti a orientaci na problém máme samozřejmě všichni. Já sama pracovala mnoho let v kancelářích a musela jsem organizovat eventy pro třeba 100 lidí, takže vše zkoordinovat a zařídit, aby to klaplo, nikdo nezůstal viset na letišti, měl kde spát, konference byla připravená a vše klapalo jako po drátku. Do toho jsem měla na starosti komunikaci s jednotlivými zeměmi a jejich řediteli a tunu dalších věcí, tedy organizační schopnosti mi nikdy nechyběly. Byla jsem trénována k tomu, abych zvládala tisíce věcí najednou (což mi dnes v mnoha směrech pomáhá v mém podnikání :-)), a tedy když nastal problém, dokázala jsem jej střelhbitě vyřešit ke spokojenosti všech zúčastněných. Takže ve chvíli, kdy jsem se poprvé snažila meditovat, krásně mi naskočily všechny věci, které musím zařídit, ať již pro sebe, své blízké a nebo v mém zaměstnání.

Má předimenzovaná mysl nedokázala odpočívat. Před několika lety jsem osobně odpovídala na všechny emaily, které mi chodily, radila od rána do večera a ani si neuvědomovala, že je to na úkor mého osobního času a života. Neměla jsem v pracovní oblasti nastaveny hranice tak, jak je mám nastaveny dnes a jak to učím i klientky v programu Bohyně lásky. Chtěla jsem se rozdat, abych pomohla druhým, což oslabovalo mě samotnou. Došlo mi to až s příbývající klientelou, tehdy jsem si uvědomila, že i kdybych se rozkrájela, všechno zvládnout nemůžu.

Navíc jsem 6 let studovala při zaměstnání, tam už musí být člověk hodně organizačně schopný, aby to všechno zkloubil. Takže vím naprosto přesně o čem mluvím, když říkám, že tento způsob myšlení vás nikam nedovede, k vyřešení jednoho problému 3D stylem, to asi ano. Ale ne k zázrakům, kdy váš život plyne tak nějak samo a s lehkostí.

A jak se mi to povedlo? Často se mi stane, že se zapomenu a strkám svůj nos tam, kam nemám, a pak se divím, proč nezvládnu 50 věcí najednou. Když ale udělám krok zpět a zklidním se, nechám to JAK  a KDY na Vesmíru, pak se najednou věci poskládají samy a já můžu dělat zase jiné věci.

Víte, věci tam venku se samy nezařídí, to je pravda, některé kroky udělat musíme, ale je jich mnohem méně, než si váš omezený mozek může představit. A teď vás nijak neurážím, jsem na tom jako vy, možná o krůček dál, ale i můj omezený mozek často vymýšlí pozemská řešení. Když jej ale nechám chvíli spát a jdu se radjěi projít a nebo si přečtu nějakou krásnou knihu, pak se najednou začnou věci dít jako by samy.

A čím víc jsem zamilovaná do sebe a svého života, tím snadněji se mi odevzdává kontrola nad věcmi té energii, ze které jsem vznikla i já a nebo vy. Tím více chápu, že život není o tvrdé práci a odříkání si a o tom, že všechno musím zařídit já sama svým omezeným myšlením, ale naopak mohu spoustu věcí přenechat té neomezené mysli, superevědomí (více viz kniha Alfa bohyně, str.89, Univerzální mysl).

 

5. On se musí změnit. Musí pochopit, musí udělat, musí vidět, vědět,….

Jak jsem již psala výše, lidé si často myslí, že se musí změnit ten druhý a až se tak stane, pak bude jejich vztah dokonalý. Nyní již víte, že druzí se změnit mohou, ale ne tak, že se změní oni, ale spíš, že vy změníte své smýšlení o nich a tím jim pomůžete probudit jejich kladné stránky. Stejně tak je důležité, aby se změnil váš pohled na sebe samé, to je ostatně cílem online programu Bohyně lásky, kde měníme to, jak se ženy vnímají a jakou energii vyzařují ven. Druzí lidé jsou na tuto energii vysílanou ven velmi citliví a je jedno, jestli někdy slyšeli o zákonu přitažlivosti nebo ne, zda jsou na své spirituální cestě teprve na začátku a nebo jejich probouzení zatím ani nezačalo.

Dokud budete chtít, aby se změnil on/ona, tak nejenom, že chcete nemožné, ale opět dáváte moc a sílu tvořit svůj život někomu jinému a hlavně se snažíte měnit věci tam venku. To prostě nejde. Ráda bych řekla, že ano, ale to je proti vesmírným zákonům (Zákon přitažlivosti a ostatní zákony Vesmíru, viz kniha Alfa bohyně, str.147).

Záleží tedy jen a jen na vás, jak bude vypadat váš život. Dobrou zprávou je, že nezáleží na tom, jak váš život vypadal do této chvíle. Změnit vše od základů tak, abyste šli po své vlastní cestě a ke svým vytouženým přáním, lze kdykoli, třeba HNED TEĎ. Karma je jen reakce na to, co se děje právě nyní uvnitř vás a na základě toho, co vysíláte ven, se vám bude do života vracet stejnou mírou. Pokud druhému přejete cokoli špatného, pak se to vrátí zákonitě k vám. Jakmile ale začnete chápat, že druzí jsou jen odrazem vás samotných, tak najednou zjistíte, že není potřeba druhým přát cokoli špatného a naopak je to jako byste chtěli ubližovat sami sobě. A to přeci nechcete nebo ano?