Často se setkáváme s lidmi, kteří ukazují na svého partnera, svoji matku, otce, sestru a říkají „Víte, já se vážně snažím, ale…..on dělá tohle a ona zase tamto a já se přitom tak snažím.“

A moje rada zní: „Nesnažte se!!!“

Není zapotřebí snažit se a už to slovo snažit se o něco ve mně vzbuzuje představu toho snažílka z filmu Marečku, podejte mi pero, který chodí za panem profesorem se švestičkama ze zahrádky a také ho upozorňuje na zvonění a začátek vyučovací hodiny.

Přiznat si, že se snažíme proto, že sami sobě nedokážeme dát lásku, pochopení a přijetí, není lehká záležitost. Já sama jsem s tím dlouho měla problém. Přiznat si, že chtít od druhého lásku a pochopení není o něm, ale o mně, to opravdu není lehké a ne každý to dokáže.

 

Proč se lidé tolik snaží?

Většinou se lidé snaží proto, že chtějí slyšet slova ocenění, lásky a chtějí cítit, že si jich druzí váží. Jenže když chceme všechny tyto pocity od druhých proto, že je sami k sobě necítíme, tedy jsme v nedostatku, pak se jich nedočkáme ani od svého partnera a ani od nikoho jiného.

Sebeláska je zde klíčová.

My ženy jsme, hmmm, řekněme takové hodně umluvené. 🙂 I když se považuji za ty více hloubavější ženy, které nemají rády neustálé štěbetání o ničem :-), přesto jsem žena a tedy i já dokážu mluvit a mluvit a mluvit. A v tom je někdy problém. Když totiž mluvíme a mluvíme, tak jednak často mluvíme tak rychle, že si ani neuvědomujeme, jak ta naše mluva vypadá. Je totiž plná negativismu a ukazování na druhé. Navíc tím pádem méně nasloucháme tomu druhému a jak se říká, ten, kdo naslouchá, ten vede rozhovor. Nikoli naopak!

Co my ženy také umíme je nejenom hodně mluvit nahlas, ale také hodně mluvit uvnitř a tedy naše sebemluva jede od rána do večera a my si jí často ani neuvědomujeme. Když už tedy jsme potichu, což mnoho mužů potěší, protože si mohou alespoň na chvíli odpočinout :-), tak mluvíme uvnitř sebe samých a zde se odehrává to samé drama. Pomlouváme, štěbetáme, nadáváme, poučujeme, vyčítáme, doprošujeme se, přemlouváme.

A hádejte, kdo tu naší sebemluvu slyší???

Jednak díky ní vkládáme další silná přesvědčení do našeho podvědomí a nebo umocňujeme ta, která máme od dětství. A navíc nás slyší Vesmír. Ano, milé dámy, Vesmír slyší i to, co se děje uvnitř vás. Naše sebemluva a nebo mluva se odráží od našeho nepřetržitého myšlení. My ženy totiž hodně přemýšlíme, o svém životě, o své postavě, o svém vzhledu, svém manželovi, své mamince, svých dětech, své práci. Přemýšlíme o svých pocitech, ale pozor, my přemýšlíme i o jeho pocitech a jejích pocitech a často se domníváme.

 

Domněnky také tvoří naši realitu. Často ale tu, kterou nechceme…

Domníváme se, že nás nemá rád, domníváme se, že si nás druzí nevšímají. Domníváme se, že je toho na nás moc a nikdo nám nepomůže. Domníváme se, že nikdy nenajdeme toho pravého a nebo že jsme odsouzeny být již navždy s tím mužem, kterého jsme si vzaly, i když s ním nejsme šťastné.

Naše mysl je jednoduše přetížená a pod tou tíhou se přelévá do našich slov, ať již těch vnitřních, tak i těch, které říkáme nahlas.

Pokud se tedy snažíte, abyste získaly to, co samy sobě nedáváte, pak se nemůžete divit, že jste nespokojené. On vám to nemůže dát, dokud si tento pocit nedáte samy. Zamyslete se teď upřímně nad tím, co chcete od svého partnera. Jaký je ten důvod, kvůli kterému se tolik snažíte? A buďte k sobě upřímné, protože my chceme, abyste se cítily lépe, nebo ne?

Když si budete jen něco nalhávat, pak lžete sama sobě a mně to upřímně nevadí, mně tím neublížíte, jemu také ne, ale ubližujete tím sama sobě.

A vy jste ten nejdůležitější člověk ve svém životě! Nebo tomu tak ještě není?!

Zkuste jít do hloubky a pokud se třeba hodně snažíte, máte pocit, že všechno leží na vašich bedrech a partner vám nepomůže. Pak se sama sebe zeptejte:

Z jakého důvodu to dělám?

Co mi to snažení má přinést za pocit?

Jak se chci se svým partnerem cítit?

 

Odpovězte si na tyto otázky!

A než jej odsoudíte za to, že něco nedělá tak, jak si představujete a nebo dělá to, co vám vadí, nejprve se zamyslete právě nad těmito otázkami:

  1. Co se v mé mysli odehrává během dne? Jak o něm smýšlím a jak smýšlím všeobecně?
  2. Jak vypadá moje sebemluva? S kým ve své hlavě nejčastěji mluvím?
  3. Zkuste se na svůj vztah podívat očima pozorovatele, jako byste se dívala na obrazovku, kde jste vy a váš partner a kritickým a tedy objektivním pohledem posuďte, jak to vypadá z dálky?
  4. Přesuňte se do jeho pozice a přehrajte si nějakou scénu, která se v poslední době odehrála a zkuste se vžít do jeho mysli a těla a cítit, jaké to je, když k vám někdo promlouvá tak, jak to děláte vy s ním? Jak se v té chvíli cítíte?
  5. Pak se zamyslete ještě jednou nad tím, co od tohoto vztahu potažmo člověka chcete? Jak se chcete cítit?

A na závěr jděte a začněte ten pocit probouzet sama v sobě. Bez jeho pomoci. Začněte samu sebe zahrnovat sebeláskou.

Pokud nevíte, jak na to, jsem tu pro vás. Klientům se věnuji buď individuálně během koučinku a nebo se na tento vztah můžeme zaměřit během skupinového koučinku Vytvořte si harmonický vztah duše, který vypíši opět v lednu.

Pro více informací o individuálním koučinku se mnou nám napište na info@evapaclikova.com nebo se podívejte na informace ZDE.

Ať už řešíte vztah s některým s rodičů nebo se svým partnerem či kýmkoli jiným, můžete použít ty stejné otázky. Brzy si povíme něco o ovlivňování druhých. Toto téma jsem zatím více řešila v programu Bohyně lásky, kde jsem i ženám nabídla techniku, která funguje naprosto skvěle. Neříkám jí ale každému, protože ovlivňovat druhé můžeme jak v dobrém, tak i zlém, a proto si myslím, že jen připravená žena může s touto technikou pracovat tak, aby druhému neublížila.

Milujte se, jako by na tom závisel váš život!!!

Mnoho lidí se špatně domnívá, že pro ně určitá osoba není dostatečně dobrá, protože není stejně vibračně naladěná. Ten muž nebo žena se totiž nevěnují spiritualitě a nepracují na sobě. A lidé, kteří se snaží přitáhnout si nějakou určitou ženu nebo muže, který podle nich na sobě dostatečně nepracuje, si tak podrážejí nohy.

Určitě jste slyšeli o tom, že abyste si něco nebo někoho přitáhli, musíte být na stejných vibracích.

Já vám v dnešním článku vysvětlím, jak je to myšleno. Až nedávno mi došlo, že je to téma, které musím otevřít, protože je spousta lidí, kteří jej chápou špatně. Pak se jim pochopitelně nedaří.

Je skutečně pravdou, že abyste něco získali, musíte se naladit na stejné vibrace. Žijeme ve vibračním světě a všechno kolem nás vibruje na určité frekvenci, stejně tak i vy nebo já. Vaše vibrace můžete měnit, mnohdy jsou nastaveny negativně, a tedy vibrujete spoustu negativních vibrací, tedy vysíláte ven negativní pocity, ať už se jedná o strach, obavy, pocity nedostatečnosti, pocity nikdo mě nemá rád nebo vztek, zlobu, nenávist a podobně.

Vaše energetické pole je tvořeno směsí toho, co cítíte a na co myslíte. Je-li vaše myšlení převážně negativní, pak se i negativně cítíte a tedy je vaše magnetické pole negativní, což ovlivňuje lidi, které si do života přitahujete a stejně tak i události.

Toto magnetické pole můžete kdykoli měnit. Změnou magnetického pole se zabývá program Bohyně lásky, kdy během 6ti týdnů na sobě ženy pracují tak, aby se jejich magnetické pole změnilo na pozitivní vibrace, a tedy bylo více přitažlivé a to nejenom pro muže, ale i další lidi, pozitivní situace a vlastně vše, co si žena přeje. Jestliže žena dodrží 6ti týdenní program tak,  jak je nastaven, pak ve svém životě zažije opravdovou změnu. Tato změna je právě způsobena změnou v magnetickém poli ženy.

 

Jak je to s tou vibrační shodou?

Abyste si do života přitáhli konkrétní věc nebo osobu, ta daná věc, ani osoba se nemusí nijak měnit. Je zajímavé, že u automobilu nikoho z vás nenapadne „ale vždyť on na sobě vůbec nepracuje, jak jej tedy mohu získat?“ 🙂

Jakmile jde ale o konkrétní osobu, pak hned pozorujeme, zda se sebou taky něco dělá a jestli se mění a často buhužel pozorujeme více toho druhého než sami sebe. Jenže to je špatně. Ten člověk se totiž nemusí změnit vůbec, jediné, co se musí změnit je naše myšlení a naše pocity a to nejenom ty pocity a myšlenky, které máme o sobě, ale i ty myšlenky, jenž máme o tom druhém.

Často opravdu stačí změnit svoji energii, a tím se změní všechno. Někdy je ale zapotřebí pracovat i na tom, jak vidíme toho druhého. Toho nejlépe dosáhnete během meditací, kdy se s druhým spojujete na úrovni duší, jste tedy ve svém podvědomí, díky kterému se můžete napojit a vše, co existuje a měnit tak svoji realitu. To s klienty děláme během programu Vytvořte si harmonický vztah duše. Takže se tím teď zabývat nebudu, je to opět proces, který chvíli trvá.

Jestliže o druhém přemýšlíte jako o člověku, který je v jakémkoli ohledu špatný, něvěnuje vám pozornost, ještě se stále neomluvil a to on může za rozchod, on mi vůbec nepíše, atd., tak to do něj projektujete a on prostě nemůže být jiný. Chápete? O energii vztahů jsem již psala, a také článek namluvila na youtube – ZDE.

 

Sebeláska jako všelék?

Dalo by se to tak říct. Vše totiž začíná u nás. To, co vysíláme ven ze svého nitra, se k nám vrací zpátky. A proto často stačí rozvinout v sobě sebelásku, a tím je vše vyřešeno právě proto, že se začnete zabývat sami sebou a měnit své magnetické pole. Tím přestanete myslet na toho druhého, a tedy do něj přestanete programovat to, že se vám nevěnuje a nepíše vám a vlastně on za všechno může. Tím tedy spadne rezistence a věci se začnou obracet k lepšímu.

Proto by měla sebeláska být vždy na prvním místě. Někdy si lidé myslí, že už se rádi přeci mají. Jenže sebeláska je velmi široký pojem, který je jen těžko uchopitelný, a tedy se těžko popisuje a vysvětluje. Nestačí jen říci si mám se ráda, a tak si dneska dopřeju čokoládu a nebo masáž. Někdy si totiž žena dopřeje až příliš a to je opět o nesebelásce, dělá tak ne proto, že se má ráda, ale proto, že jí láska chybí, a tak se utápí v jídle a nebo jiné závislosti.

Sebeláska je stejně jako cokoli jiného dovednost, kterou se musíte naučit. Právě proto vznikl program Bohyně lásky. Je to komplexní program, který vás povede každý den po dobu 6ti týdnů a pomůže vám celkově změnit vaše elektromagnetické pole tak, abyste si konečně začali přitahovat to, co chcete a ne to, co nechcete.

 

Být na stejných vibracích jako vaše přání znamená…

Ráda bych nyní ale osvětlila, co to znamená být v souladu se svým přáním nebo-li být na stejných vibracích jako naše přání. Ať už se jedná o konkrétního muže nebo ženu a nebo třeba nějakou věc nebo stav bytí, to, že se vibračně naladíte, znamená, že cítíte přítomnost tohoto přání.

Již nepotřebujete hledat další a další články o tom, jak danou věc nebo osobu získat. Již nepřemýšlíte celý den, jak to jen vymyslet, aby se vrátil. Co mám ještě udělat, abych ho přiměla mít mě rád. Pokud toto děláte, pak jste přesně na opačném pólu a vysíláte velmi silné vibrace NEMÁM HO nebo NEMÁM JI. Pak je jasné, že vám Vesmír nadělí více tohoto nedostatku a vy jej mít nebudete. O zákonu polarity a dalších zákonech Vesmíru se dočtete v knize Alfa bohyně.

Tedy vibrovat stejně jako naše přání znamená cítit, hluboko v našem já, že je již dané přání splněno. To se opět nestane přes noc. Abyste cítili, že je dané přání již splněno, musíte vizualizovat to, co chcete, aby se stalo, jako by se to již stalo. A zároveň rozpouštět negativní pocity, které přitom vyskakují. Obojí je zahrnuto v eBooku Jak svého (svoji) ex přitáhnout zpět do 30ti dnů!

Ze zkušenosti ale vím, že mnoho lidí dělá jenom tu první část, tedy si vizualizuje a nebo se ihned vrhne na meditaci Mentální svádění, ale nepracuje na cvičeních, které jsou součástí eBooku a které pomáhají rozpustit negativní pocity. A pak se diví, že se nic nemění. Stejně jako nějaký čas trvalo změnit situaci tak, aby odešel, tak někdy chvíli trvá přepsat své podvědomí, aby se vrátil.

 

Zaměřte se na sebe, vy jste středem svého Vesmíru

Místo aby se lidé, kteří chtějí partnera zpět, učili obracet pozornost k sobě a sebelásce, tak se pouze zaměřují na něj a nebo na ni. Jako by jejich vlastní život neměl smysl, dokud se on nebo ona nevrátí a neřekne to nebo tamto. Jenže to se vždy obrátí proti vám.

Vizualizovat ano, posouvat se do reality, kde je již vaše přání splněné ano. Ale mít také svůj život a milovat sám sebe. A hlavně rozpouštět negativní emoce. Cvičení, která vám v tom pomohou, je hodně, ale musíte je dělat. Když děláte jen polovinu věcí, pak se nemůžete divit, že se nevrátil a vy tedy máte buď poloviční a nebo žádný úspěch. Asi se vám to nebude líbit, ale pravdou je, že žádné mělo to tak být NEEXISTUJE, je to jenom o tom, kam se zaměřujete a jestli to vydržíte dělat dostatečně dlouho.

Mnohdy slyším „no, tak jsem to zkusila a nefunguje to, nevrátil se“. Skoro v tom slyším výčitku a přesouvání zodpovědnosti na někoho jiného. Jenže ta zodpovědnost je jen na vás, nikdo jiný za vás nemůže udělat nic, aby se vaše přání splnilo a je jedno, zda je tím přáním nové BMW nebo nový či staronový partner. Pokud to „nejde“, pak je velmi pravděpodobné, že nechcete, aby to šlo.

 

Chcete být sami a možná o tom ani nevíte

Jestliže jste sami, pak je to proto, že to tak chcete. Ne každý si to ale přízná. Možná to totiž chcete podvědomě. Vědomě říkáte, že chcete partnera, ale vaše podvědomí křičí ne, zase mi ublíží a odejde. A nebo křící něco jiného, třeba já už mám těch chlapů pokrk, nikdo pro mě není dost dobrý nebo naopak já pro ně nejsem dost dobrá. Možná je vaše ego tak zraněné, že sice chcete bývalého partnera, ale zároveň chcete, aby trpěl a omlouval se a aby vás dobýval a vy jste mu to pěkně osladila a kdesi cosi. Jenže tahle dvojí tvář zajistí, aby se nevrátil.

Pokud partnera nemáte, pak je to proto, že to tak chcete. Ne, že to tak má být, ale vy to tak chcete, vědomě či podvědomě. Pokud to chcete vědomě, pak to může a nemusí být dobře. Někdo opravdu potřebuje klid a čas zahojit své srdce a nebo ví, že chce jen určitého partnera a chce na sobě pracovat nebo prostě jen nechce nikam spěchat. To je v pořádku. Je to jen a jen váš život a vaše rozhodnutí. Nemít partnera neznamená, že je s vámi něco v nepořádku. Někdy je to skoro naopak. Ti, co jsou vědomě sami, to často mají v hlavě srovnané.

Někteří lidé se samoty bojí tak moc, že raději zůstávají v nefunkčním vztahu, jen aby nebyli sami. A to je mnohem horší. To, že vztah nechcete nyní, neznamená, že za nějaký čas po partnerovi nezatoužíte.

Co je také důležité si uvědomit je, že často chceme přesně to, co nemáme a myslíme si, že ti, co to mají, jsou ti nejšťastnější lidé na světě. Jenže, co když právě ta žena, která je vdaná a má děti, ve skrytu duše touží po klidu a svobodě. Třeba zrovna není se svým manželem šťastná. Možná o tom ani neví, ale možná je prostě vyčerpaná, možná se vdávala jen proto, že chtěla mít pokoj od neustálých dotazů příbuzných, tak kdy už se budeš vdávat?

A nyní je jí možná skoro líto, že si neužila mládí, není si jistá, jestli s manželem být chce, ale přeci mají děti, tak už s ním být musí nebo ne?

Není to jenom problém některých mých klientů, ale často se mi stává, že se mi svěřují cizí lidé a to i když neznají moji profesi. Někdy si říkám, jestli to nemám napsané na čele: „Jsem koučka, svěřte si mi.“ 🙂

Je mnoho žen, které jsou ve svazku, ať již s dětmi nebo bez nich a i když mají svého manžela rády, nejsou si jisté, že je to ten pravý. Vdaly se před deseti, patnácti i více lety, kdy byly velmi mladé a často byly někým zcela jiným. Což je logické, člověk je ve dvaceti úplně jiný než ve čtyřiceti a to i když na sobě vědomě nepracuje. A teď si vemte, když projde nějakou zásadní změnou, což se v dnešní době týká mnoha lidí.

A teď, kdo je na tom lépe? Ta žena, kterou si partner ne a ne vzít, ta žena, která je sama nebo ta žena, která má partnera, ale…

 

Přijměte to, co je nyní, a pak se přesuňte tam, kde chcete být

V životě člověka je mnoho fází a když se naučíme přijmout to, kde jsme, mnohem snadněji se dokážeme odrazit a jít tam, kde být chceme. Ale musíme přijmout a umět si užít to, co máme teď, i ten vztah, který zřejmě končí. Možná to nebylo řečeno, ale cítíme to, třeba se ani nehádáme, ale cítíme, že to spěje ke konci.

Užijte si ještě ty chvíle vedle něj, za pár dní možná budete sama. A naopak, užijte si samotu, možná za pár dní či týdnů poznáte toho pravého, a pak věci půjdou tak rychle, že se nebudete stačit divit. Znáte to, nic, nic, a pak je najednou svatba, první dítě, druhé dítě, a pak už jen vzpomínáte, jéé, když já tehdy měla byt sama pro sebe a nemusela jsem vstávat v 5h ráno i o víkendu jenom proto, že děti už mají hlad :-).

Naučte se užívat si a radovat se z toho, co máte teď, zítra to může být jinak. A to platí o všem.

Naladit se na své přání, být na stejných vibracích, znamená cítit, že je to již hotové, cítit se po boku svého muže, i když tam fyzicky není, cítit v náručí svoji ženu, i když fyzicky ještě v našem životě neexistuje.

Být vibračně v souladu tedy neznamená, čekat, až se on probere a začne něco dělat. Nejdřív musíte tu změnu, že ho milujete tak jak je a nebo si vytvoříte jeho lepší variantu, tu změnu musíte cítit vibračně, aby se mohla stát.

Zde dělá mnoho z vás chybu, a proto jsem o tom dnes napsala, protože se zbytečně zabýváte tím, jak se on chová nebo nechová a co dělá nebo nedělá. Tedy dáváte sílu svým fyzickým smyslům a tudíž stále vidíte to, co je a divíte se, proč není něco jiného, tedy to, co si přejete. To být nemůže, dokud nezavřete své smysly fyzické a nenaladíte se na své neviditelné smysly, které spustíte díky své představivosti a dokud nevydržíte v tomto světě iluze až do chvíle, než cítíte klik.

Pak už nemusíte vizualizovat, protože cítíte, že to je. Pak teprve se může změnit vaše realita!!!!

Dlouhou dobu jsem si myslela, že musím něco udělat tam venku, aby se něco změnilo. A to jsem si myslela i v té nejdůležitější oblasti života pro každého z nás, kterou jsou V Z T A H Y.

Dnes vím, že těch limitů, které jsem ve své mysli měla, bylo více a vycházely z omezeného myšlení, kterému podléhá stále tolik lidí.

Pojďme se společně podívat na ty mylné představy, které nás brzdí v úspěchu.

 

Nejčastější omyly, kterým lidé v oblasti vztahů podléhají:

1. Když mě nechce, tak se nedá nic dělat.

2. Druhé lidi nezměníš.

3. Už je příliš pozdě na to, aby se to mohlo zachránit.

4. Musím udělat něco tam venku, aby se mé přání splnilo.

5. On se musí změnit. Musí pochopit, musí udělat, musí vidět, vědět,….

Je vám tu něco povědomé? Nyní si těchto 5 omylů rozebereme trochu více do hloubky.

 

1. Když mě nechce, tak se nedá nic dělat.

Bod číslo 1 je velmi častý. Lidé vzdávají něco, co vlastně vzdali již před několika měsíci a nebo i lety. Akorát si toho nejsou vědomi. Rozchody a rozvody nikdy nevznikají z ničeho nic. A pokud jste o tom stále přesvědčeni, pak je na čase, abyste se z toho hlubokého spánku probrali. Život utíká, přátelé! Dříve než se nadějete, budete na konci svého života, a pokud s tím něco neuděláte hned teď, zbydou vám tak akorát oči pro pláč.

Lidé ihned jak vidí něco špatného tam venku, vzdají všechny naděje a propadnou se do pocitů beznaděje a oběti. Oběť přeci za nic nemůže a vše se děje bez jejího přičinění, že? Všichni ti zlí lidé tam venku jí ubližují a ona trpí a i kdyby sebevíc chtěla, tak prostě nemá dostatečnou sílu věci změnit. Aaaaa jsme u toho, nemá dostatečnou sílu. Ale čí je to vina? Těch lidí kolem? A nebo na tom máte určitý podíl vy? Nebudeme tady hledat viníka. Faktem ale zůstává, že oběť nemůže vědomě tvořit svůj život. Buď přijmete plnou zodpovědnost za to, co se ve vašem životě děje a to v obou případech, jak to dobré, tak to špatné a nebo budete celý život trpět a nic si vědomě nevytvoříte. A tak budete ty druhé, kteří dokáží sami sobě přiznat „je to ve mně a tedy v mé moci“, jen se závistí pozorovat, jak si plní všechny své sny a to i ty, které jste měli vy sami. Takže ještě jednou: TO, ŽE VÁS NĚKDO NECHCE, NENÍ JEHO VINA, ALE UVNITŘ VÁS JE NĚCO, CO TO ZPŮSOBUJE!

Vím, je to tvrdé, ale je to pravda. Nebylo to lehké ani pro mě, pochopit, že jsem to způsobila já, svým vlastním pocitem „nejsem dostatečná, nemůže mě milovat“. Ale dokázala jsem to překonat, lépe řečeno rozpustit v sebelásce. A světe div se, život se mi začal měnit doslova jako mávnutím kouzelného proutku. Je můj život bez chybičky? V žádném případě, ale narosto přesně vím, když se věci začnou dít tak, jak nechci, že je ve mně něco, co musím začít měnit a přepisovat. Ta síla je ve mně, jestli jí využiji a nebo ne, to je pak jen a jen moje R O Z H O D N U T Í !

 

Vždycky se dá něco dělat, ale ne tam venku. přestaňte sledovat vnější okolnosti a podívejte se dovnitř. Tam venku je jen odraz toho, co se děje uvnitř vás. Když změníte ten chaos, který probíhá uvnitř, pak se změní i ten chaos, který se nyní děje tam venku, ve vaší realitě. O tom si ještě povíme.

 

2. Druhé lidi nezměníš.

Druhé lidi nezměníš, slýcháme často od svých rodičů a prarodičů. Opět je to takový ten úděl oběti. Už jen když tu větu vyslovíte, tak jako byste v ní cítili to utrpení, ten pocit oběti, která se taaak snaží a snaží a ti druzí jí taaak ubližují, že chudák trpí. A nebojte se i mně se to stává, i já se dostávám do toho pocitu, to oni jsou takoví a makoví a čas od času si i já musím připomenout, že oni nezpůsobují nic, ať už ti oni je kdokoli v mém blízkém okruhu a nebo někdo zcela cizí. Ti lidé jen reagují na to, co se děje uvnitř vás. Takže druhé změnit lze, ale je pravda, že je nezměníte tak, že jim budete říkat, jak jsou špatní a nebo si to o nich myslet. Druhé do svého života buď přitahujeme, a to pomocí pozitivních myšlenek, které o nich máme, smýšlíme o nich v dobrém, vážíme si jich a vidíme na nich to nejlepší. A nebo je od sebe doslova odháníme a odpuzujeme je tím, jak o nich smýšlíme v negativním smyslu, vidíme na nich chyby a nedoceňujeme je.

Tomu všemu se věnujeme a také to přepisujeme v koučinkovém programu Vytvořte si harmonický vztah duše, který otevírám již v říjnu. Druhé lidi nezměníte tak, že jim budete říkat, co mají dělat jinak, jak se mají chovat jinak, lépe a jak jsou sobečtí, tím je od sebe odpudíte. Druhé změníte skrz sebe, skrz své myšlení a smýšlení o nich, skrz to, jak je oceňujete a ne skrz to, jak je nedoceňuejte a zaměřujete se na jejich nedostatky. Protože na co se zaměříte, to roste. A pokud je váš vztah disharmonický a nebo od vás partner utíká jak jen může, podívejte se na to, jak o něm smýšlíte. Upřímně se zamyslete, zda si myslíte, že je to ten nejlepší chlap na světě a nebo pořád mluvíte o tom, jak kdyby on udělal tohle nebo tamto, tak by bylo vše v pořádku. Vidíte, jak se ho snažíte neustále měnit a přetvářet k obrazu svému místo toho, abyste v něm začali vidět, tedy i probouzet to, co je v něm již dobré, a tím přivolali více toho dobrého. A jestli již nějakou dobu děláte vše správně, pak už jen musíte vytrvat. Tak, jak se negativní realita chvíli vytváří v energetickém světě, než ji dokážete vidět a vnímat svými pěti smysly, tak chvíli trvá, než se vše pozitivní projeví ve světě tak, jak jej znáte a než tedy tyto změny pocítíte ve své 3D realitě.

 

3. Už je příliš pozdě na to, aby se to mohlo zachránit.

Už je příliš pozdě! „Víte, moje situace je zcela jiná a úplně odlišná než mnohých jiných.“, toto slýchám velmi velmi často a není se čemu divit, že vaše situace je tak speciální a těžká, když ji tak vnímáte. Zákon přitažlivosti funguje v každém okamžiku a tedy k vám přitahuje to, co vysíláte, o čem přemýšlíte a co cítíte. Jak si můžete myslet, že se ve vašem životě může něco změnit k lepšímu, když vysíláte do Vesmíru, jak je vaše situace těžká a mnohem horší než těch ostatních. A zase je to jen o tom pocitu. Můžeme se spolu dohadovat, jestli je vaše situace horší nebo lepší než moje nebo než vaší kamarádky, ale každá situace může být velmi těžká a naopak velmi lehká, jenže to nezávisí na té situaci, ale na tom, kdo ji prožívá a jak se k ní postaví. Je to to samé jako když vidíte sklenici a v ní vodu do poloviny. Jsou lidé, kteří se budou radovat zpolaplné sklenice a jsou jiní lidé, kteří si postesknou, jak je druzí nemají rádi, když jim nalili tu zpolaprázdnou sklenici, jak si jich vůbec neváží, že jim dají tak málo vody, kávy a nebo tak málo jídla na talíř. Nedávno jsme toto probírali s účastníky kurzu Principy hojnosti a je to častý způsob omezujícího myšlení, který nám brání zažívat v životě hojnost.

A pak přijde ten člověk, který na tom talíři uvidí tolik jídla a těší se z toho, jak si ho druzí váží a oceňují a i on tak může ocenit ty druhé. Není ale rozdíl v tom, kolik je jídla na talíři nebo kolik je vody ve sklenici. Ten rozdíl je v tom, kdo přijde a jak se na danou situaci dívá. Už vám to dochází? A kam patříte vy???? Než půjdeme dál, upřímně se zamyslete nad svojí vlastní situací, ať již řešíte cokoli a popřemýšlejte o tom, jak se na věci díváte vy. Možná tak získáte cenné odpovědi, proč se v dané oblasti nedaří tak, jak byste si přáli.

 

4. Musím udělat něco tam venku, aby se mé přání splnilo.

Tím čtvrtým omylem je pocit, že musím udělat něco tam venku, aby se situace změnila. Musím jít a požádat ji o pomoc, musím mu napsat a říci mu, jak moc mi chybí a jak moc ho chci zpět. Musím přeci něco udělat. Proč tolik lidí chce pořád něco udělat a navíc se chce stavět Vesmíru do cesty? Často vymýšlíme, jaké kroky bychom mohli udělat, kam zavolat, koho požádat, jak to vymyslet, aby to fungovalo. Tím se ale připravujeme o ty zázraky, které nám Vesmír může dopřát a hlavně chce dopřát. Jenže jak si myslíte, že se ve vašem životě může stát zázrak, když strkáte nos tam, kam nemáte a když si myslíte, že svojí omezenou myslí můžete vymyslet to, co energie, která dala vzniknout světu? A přesto se to dnes a denně děje, lidé neustále zapomínají na to, co je v jejich moci a co ne, a pak se diví, že se ty zázraky v jejich životě nedějí. Jejich analytická mysl, která byla tolik let trénovaná k tomu, aby hledala řešení a hlavně aby se zaměřovala na problém, ne a ne dát si na chvíli pokoj.

Když mi někdo řekne: „Ale když já si nemůžu pomoci.“, tak je mi jasné, že se takový člověk nechce vzdát své analytické schopnosti a nechce se vzdát kontroly. Analytické schopnosti a orientaci na problém máme samozřejmě všichni. Já sama pracovala mnoho let v kancelářích a musela jsem organizovat eventy pro třeba 100 lidí, takže vše zkoordinovat a zařídit, aby to klaplo, nikdo nezůstal viset na letišti, měl kde spát, konference byla připravená a vše klapalo jako po drátku. Do toho jsem měla na starosti komunikaci s jednotlivými zeměmi a jejich řediteli a tunu dalších věcí, tedy organizační schopnosti mi nikdy nechyběly. Byla jsem trénována k tomu, abych zvládala tisíce věcí najednou (což mi dnes v mnoha směrech pomáhá v mém podnikání :-)), a tedy když nastal problém, dokázala jsem jej střelhbitě vyřešit ke spokojenosti všech zúčastněných. Takže ve chvíli, kdy jsem se poprvé snažila meditovat, krásně mi naskočily všechny věci, které musím zařídit, ať již pro sebe, své blízké a nebo v mém zaměstnání.

Má předimenzovaná mysl nedokázala odpočívat. Před několika lety jsem osobně odpovídala na všechny emaily, které mi chodily, radila od rána do večera a ani si neuvědomovala, že je to na úkor mého osobního času a života. Neměla jsem v pracovní oblasti nastaveny hranice tak, jak je mám nastaveny dnes a jak to učím i klientky v programu Bohyně lásky. Chtěla jsem se rozdat, abych pomohla druhým, což oslabovalo mě samotnou. Došlo mi to až s příbývající klientelou, tehdy jsem si uvědomila, že i kdybych se rozkrájela, všechno zvládnout nemůžu.

Navíc jsem 6 let studovala při zaměstnání, tam už musí být člověk hodně organizačně schopný, aby to všechno zkloubil. Takže vím naprosto přesně o čem mluvím, když říkám, že tento způsob myšlení vás nikam nedovede, k vyřešení jednoho problému 3D stylem, to asi ano. Ale ne k zázrakům, kdy váš život plyne tak nějak samo a s lehkostí.

A jak se mi to povedlo? Často se mi stane, že se zapomenu a strkám svůj nos tam, kam nemám, a pak se divím, proč nezvládnu 50 věcí najednou. Když ale udělám krok zpět a zklidním se, nechám to JAK  a KDY na Vesmíru, pak se najednou věci poskládají samy a já můžu dělat zase jiné věci.

Víte, věci tam venku se samy nezařídí, to je pravda, některé kroky udělat musíme, ale je jich mnohem méně, než si váš omezený mozek může představit. A teď vás nijak neurážím, jsem na tom jako vy, možná o krůček dál, ale i můj omezený mozek často vymýšlí pozemská řešení. Když jej ale nechám chvíli spát a jdu se radjěi projít a nebo si přečtu nějakou krásnou knihu, pak se najednou začnou věci dít jako by samy.

A čím víc jsem zamilovaná do sebe a svého života, tím snadněji se mi odevzdává kontrola nad věcmi té energii, ze které jsem vznikla i já a nebo vy. Tím více chápu, že život není o tvrdé práci a odříkání si a o tom, že všechno musím zařídit já sama svým omezeným myšlením, ale naopak mohu spoustu věcí přenechat té neomezené mysli, superevědomí (více viz kniha Alfa bohyně, str.89, Univerzální mysl).

 

5. On se musí změnit. Musí pochopit, musí udělat, musí vidět, vědět,….

Jak jsem již psala výše, lidé si často myslí, že se musí změnit ten druhý a až se tak stane, pak bude jejich vztah dokonalý. Nyní již víte, že druzí se změnit mohou, ale ne tak, že se změní oni, ale spíš, že vy změníte své smýšlení o nich a tím jim pomůžete probudit jejich kladné stránky. Stejně tak je důležité, aby se změnil váš pohled na sebe samé, to je ostatně cílem online programu Bohyně lásky, kde měníme to, jak se ženy vnímají a jakou energii vyzařují ven. Druzí lidé jsou na tuto energii vysílanou ven velmi citliví a je jedno, jestli někdy slyšeli o zákonu přitažlivosti nebo ne, zda jsou na své spirituální cestě teprve na začátku a nebo jejich probouzení zatím ani nezačalo.

Dokud budete chtít, aby se změnil on/ona, tak nejenom, že chcete nemožné, ale opět dáváte moc a sílu tvořit svůj život někomu jinému a hlavně se snažíte měnit věci tam venku. To prostě nejde. Ráda bych řekla, že ano, ale to je proti vesmírným zákonům (Zákon přitažlivosti a ostatní zákony Vesmíru, viz kniha Alfa bohyně, str.147).

Záleží tedy jen a jen na vás, jak bude vypadat váš život. Dobrou zprávou je, že nezáleží na tom, jak váš život vypadal do této chvíle. Změnit vše od základů tak, abyste šli po své vlastní cestě a ke svým vytouženým přáním, lze kdykoli, třeba HNED TEĎ. Karma je jen reakce na to, co se děje právě nyní uvnitř vás a na základě toho, co vysíláte ven, se vám bude do života vracet stejnou mírou. Pokud druhému přejete cokoli špatného, pak se to vrátí zákonitě k vám. Jakmile ale začnete chápat, že druzí jsou jen odrazem vás samotných, tak najednou zjistíte, že není potřeba druhým přát cokoli špatného a naopak je to jako byste chtěli ubližovat sami sobě. A to přeci nechcete nebo ano?

Svobodná vůle

Příspěvek vložil/a dne Úno 21, 2017 kategorie Novinky, Žádná Kategorie Žádné komentáře

Proč se nám naše přání neplní a my jsme v pozici čekatele namísto příjemce?

Děláme si to sami. Předáváme moc a sílu někomu tam venku. Vidíme Boha/Vesmír jako energii mimo nás, která nám splní naše přání. Jenže takhle to úplně nefunguje!

Ta moc a síla je uvnitř vás samotných. Bůh/Vesmír je ve vás! Nikdo jiný vám nemůže garantovat, že se vaše přání, ať už je jakékoli, splní. Protože tu moc a sílu, aby se splnilo, máte jenom vy.

Proč se někteří lidé bojí přitáhnout si svého bývalého partnera nebo partnerku?

Lidé se různí, jak říká můj táta, a má pravdu. Každý z nás jsme jiný a máme jinou životní cestu a tedy jiná přesvědčení, jiné návyky a jiné strachy a obavy. A s tím souvisí i různé názory na jakoukoli problematiku.

Dnes se společně podíváme na problematiku vztahů s bývalými partnery. Nebo lépe řečeno na problematiku přitahování si specifické osoby pomocí zákona přitažlivosti. Je to téma, které trápí mnoho z vás, a tak se dnes podíváme trochu víc do hloubky problému, tedy proč se vám nedaří si ho/ji přitáhnout zpět.

Existují lidé, kteří jsou zásadně proti představě, že by si někdo vědomě přitahoval specifickou osobu, ať už je tou osobou kolega v práci a nebo bývalý partner. Názorem těchto naysayers, jak se jim říká (naysayers jsou lidé, kteří jsou negativní, skeptičtí a cyničtí) je, že přejeme-li si návrat bývalého partnera nebo partnerky, pak jdeme proti jejich svobodné vůli.

K tomu bych měla spoustu připomínek. Pojďme se na mé připomínky podívat podrobně.

  1. Svět si vytváříme my sami dle našeho vnitřního světa a tedy lidé tam venku odrážejí to, co je uvnitř nás. S největší pravděpodobností od vás bývalý přítel odešel jenom proto, že jste na to již nějakou dobu myslela a buď jej svým vnitřním hlasem neustále kritizovala a nebo nevěřila ve svoji vnitřní krásu a hodnotu a tak jej nechtěně a podvědomě přesvědčovala (dalo by se říci ovlivňovala), že nejste dost dobrá, a tak jste si jeho odchod přitáhla (více o tom, proč k rozchodu došlo píši ve svém eBooku Jak svého(svoji) ex přitáhnout zpět do 30ti dní). Tak proč byste teď změnou myšlení pozitivním směrem nemohla vše změnit a přitáhnout si ho zpět? Svoji realitu si vytváříme oběma směry. Tedy můžeme vytvářet to, co nechceme (negativním směrem), ale také to, co chceme (tedy pozitivním směrem). Vše se dá změnit.
  2. Když vás již jednou miloval, tak tato láska je v něm a také ve vás. Není důvod se tedy bát, že děláte něco proti jeho vůli, naopak mu pomáháte. Když totiž vidíte druhého člověka ve svých představách jako zdravého a šťastného, tak mu pomáháte, aby se přemístil do reality, která je krásná a šťastná.
  3. Přej a bude ti přáno! Navíc platí, že když druhému přejete cokoli (ať již něco dobrého nebo špatného), má možnost tuto vaši vizi (představu) přijmout a když ji odmítne (přeje si něco jiného), tato představa, kterou jste o něm měli, se vrátí k vám. A proto bych vám doporučila vždy přát druhým jen a jen to, co byste si přáli sami pro sebe. Protože se vám to může kdykoli vrátit. A asi byste nechtěli, aby se vám vrátilo něco špatného. Takže opět druhému svou představou, jak je v zamilovaném vztahu s vámi, vlastně pomáháte, aby byl v zamilovaném vztahu, ať již s vámi nebo s někým jiným. Uff, teď jste se asi lekli, ale zde jsme opět u odpoutání se. Když přejete druhému (tedy vašemu bývalému), aby byl šťastný ve vztahu s kýmkoli, tedy vámi a nebo někým jiným, tím vlastně říkáte, že i vy přejete sobě být zamilovaná ve vztahu s ním a nebo s někým jiným. Tím se odpoutáte od výsledku a tak dáte vašemu vztahu šanci, aby se obnovil, ale já bych spíše řekla, že tak dáváte vašemu NOVÉMU VZTAHU šanci, aby se zrodil.

Audio verzi pro ty z vás, kteří raději posloucháte, najdete na youtube:

Svobodná vůle – audioverze

Tzv. naysayers většinou ani neví, o čem mluví. Sami mají spoustu svých strachů a přesvědčení a ty se snaží přesunout na vás. Když posílíte sami sebe (o tom si povíme víc níže), pak je vám naprosto jedno, jaká omezující přesvědčení mají lidé kolem vás nebo někde na chatu, protože vy víte, že jenom a pouze vy si vytváříte svoji realitu. Ne tamhleta jedna paní, která říkala, že chtít zpátky svého ex je jít proti jeho vůli. Nebo tamhleten pán, který tvrdil, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš.

Jenže k tomuto tvrzení bych také ráda něco řekla. Dříve jsem měla to samé přesvědčení, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš a svým způsobem v něj věřím stále. Jenže já vám neříkám, abyste vstupovali do stejné řeky, to by nemělo význam. Ta řeka měla problém a nebyla čistá, a proto jste z ní vystoupili vy nebo váš partner/partnerka.

A to je v pořádku, mělo se to stát. Jenže to nesouviselo s tím, že už do té řeky nikdy nesmíte vstoupit, ale souviselo to s vaším dosavadním vnitřním nastavením. Když tedy změníte svůj vnitřní svět, své myšlenky, pocity, to jak vnímáte sami sebe, ale také jak vnímáte toho druhého, pak vytváříte nové podmínky pro nový vztah s novou láskou a to ať už s vaším bývalým partnerem nebo partnerkou a nebo někým jiným a možná lepším. Dáváte tak sami sobě i tomu druhému možnost něčeho zcela nového, krásně čisté řeky. Tedy nevstupujete do té samé řeky, která nebyla příjemná, ale do zcela nové čisté řeky, ve které je vám dobře.

4. Svobodná vůle, tak jak ji vnímám já, není o tom, že někoho o něčem přesvědčuji, když si jej zahrnu do svých představ, ale já se svobodně rozhoduji, co bude v mé realitě a jaká přání mám. Stejně tak se rozhoduje i ten druhý. Pokud naše představy jsou absolutně odlišné, pak s největší pravděpodobností se mi můj pokus nepovede, ale…

Většinou se nepovede z toho důvodu, že:

  • bojím se, že to nedokážu a nepřitáhnu si dané přání (třeba i konkrétní osobu) – tento bod souvisí s nedostatkem víry v sebe a také sebelásky,
  • nemám dostatek vytrvalosti a tedy se nezaměřuji na to, co chci dostatečně dlouho, abych tuto novou skutečnost vložil/a do svého podvědomí a přijal/a ji tak za svoji novou realitu,
  • přemýšlím o svém přání, ale ne z něj (tedy necítím, že je již splněno, ale přemýšlím o tom, jak si moc přeji, aby se mé přání splnilo – V TOM JE VELKÝ ROZDÍL!!!),
  • bojím se, že je mé přání v rozporu se svobodnou vůlí někoho jiného. A tím, že já chci danou věc/osobu, pak poškozuji někoho druhého (třeba specifickou osobu, která mě nechce). Hmmm, zajímavé. Takže když mě balí chlap na diskotéce, pak moji svobodnou vůli neovlivňuje, ale když já využívám své představivosti, abychom spolu tvořili šťastný pár, pak ho ovlivňuji a omezuji? To jako vážně? Položte si sami sobě otázku, zda je to s tou svobodnou vůlí opravdu tak nesmírně špatné, jak někteří naysayers tvrdí! A pokud se budeme stále bavit o svobodné vůli, kolik lidí vás dnes a denně ovlivňuje? Média, muži, kteří vás svádí v baru, ženy, které se na vás usmívají a zároveň si představují, jak byste byl skvělý partner. Obchodníci, kteří útočí svojí reklamou. Nemůžete druhé neovlivňovat. Říkám to pořád a budu to tvrdit dál. Protože to tak je. A jediné, co můžete udělat, je ovlivňovat druhé tak, aby jim to pomáhalo a ne ubližovalo a zároveň jim přát jenom to, co byste si přáli i sami pro sebe. Zcela druhé neovlivňovat prostě nelze!

 

„Řiďte se svým vnitřním pocitem a ne tím, co tvrdí ostatní.“

Eva Paclíková

Nejděte jako ovce se stádem, ale jděte jako samostatně uvažující jedinec, který si vědomě vytváří svůj život. Myslím, že stáda už bylo dost a je čas řídit se svojí vlastní intuicí a tedy ze stáda vystoupit. Když se totiž podíváte na to stádo ovcí, tak moc šťastné a naplněné není. Takže podle mne není důvod jej následovat. Je na čase jít svojí vlastní cestou!

Se svobodnou vůlí je to stejné jako byste řekli, nemůžu chtít milión korun, protože pak lidé v Africe nebudou mít co jíst. To je hloupost, to, zda vy budete mít nebo nebudete mít milion korun, hlad v Africe neovlivní a nebo spíš naopak, když ten milion mít budete a navíc si ho přitáhnete pomocí zákona přitažlivosti a tedy již chápete sílu a moc podvědomí a chápete slovo vděčnost, pak je velká pravděpodobnost, že jakmile ten milion získáte, poběží minimálně 100 000 Kč  na děti v Africe nebo cokoli jiného. Budete totiž skákat radostí a tento zázrak, jak jej mnoho lidí vnímá, budete chtít sdílet s někým dalším. Takže opravdu tím někomu ubližujete a omezujete ho/jí?

A s partnerem nebo partnerkou je to to samé, když si přitahujete určitou osobu a vkládáte do své vnitřní práce tolik námahy, nepředpokládám, že tak činíte, abyste mu následně ublížili. A pokud ano, ani byste si ho nikdy nepřitáhli, protože tato vaše negativní energie by byla s největší pravděpodobností tak silná, že by jej spíš odpuzovala a vy byste toho ani nedosáhli.

 

Tyto a jiné strachy a obavy naše přání blokují a brzdí a právě proto se někdy stává, že se váš partner objeví až když tyto bariéry spadnou.

Většinou se partner, ale i jiná přání dostaví, když se v životě posunete dál. Čím to je? Protože v tu chvíli z vaší energie zmizí i všechny ty negativní myšlenky, jak to asi nezvládnete a on se nikdy nevrátí a proto se v tu chvíli vrátí. Jelikož jste celou tu dobu afirmovali a vizualizovali, aby se vrátil, ale jediné, co jste nezvládli, bylo změnit svá negativní přesvědčení, myšlenky a pocity. A proto stál (obrazně řečeno) za dveřmi a čekal, až tato bariéra spadne. Jenže bariéra spadla až s dalším vztahem, kdy jste se neplánovaně zamilovala a zapomněla na to, že někoho bývalého chcete. V tu chvíli již nemusel stát za dveřmi, ale mohl těmi dveřmi projít za vámi s kyticí růží. Jenže vy už jste v jiném vztahu a zamilovaná a nechcete ho.

 

Jak si svého partnera přitáhnout co nejrychleji  (a tedy se odpoutat od konečného výsledku)?

Co s tím? Zamilovat se předně sama do sebe (pánové, to platí i pro vás). Sebeláska je nejvyšší forma lásky a Vesmíru je jedno, jestli jste zamilovaní do sebe a nebo do jiného člověka. V tu chvíli, kdy jste v pocitech (a tedy vibracích) lásky a vysíláte ji ven, se k vám zákonitě musí vrátit láska. A to je ten důvod, proč se najednou ve chvíli, kdy prožíváte novou lásku, objeví váš bývalý přítel. Protože jste zaláskované. Když se ale zaláskujete do sebe a svého života bez ohledu na to, zda jste v partnerském vztahu nebo ne, pak k vám do života začnou proudit všechny věci, lidé a situace, které ve vás vyvolají ještě více lásky. Zákon přitažlivosti v akci!

Dalším důvodem, proč v sobě rozvinout sebelásku je ten, že až se ve vašem životě objeví nový partner nebo i ten bývalý, pak jej od sebe už nebudete energeticky odhánět svojí nesebeláskou. A protože se budete cítit dobře ve svém vlastním těle a mysli, tak se s vámi bude dobře cítit i on a nebo ona.

Víte, můj partner se mě snažil „dostat“ asi rok a půl. Nadbíhal mi, jemně a ne až tak nuceně, přes kamarádství, pozvání na kafe, všudypřítomná pomoc, atd. Rok se snažil a následně mi i řekl, že si často představoval, že jsme spolu. Tedy by se dalo říci, že ovlivňoval moji svobodnou vůli. Trvalo mu to rok, a pak (podle jeho slov) si začal říkal, že už to asi nechá být a odjede z ČR, byl připravený to vzdát. V tu chvíli jsme se dali dohromady. Rok jsem ho odmítala a všem se smála, že on a já můžeme být jenom kamarádi. Tehdy jsem měla ještě jedno přesvědčení „co je v domě, není pro mne“. „Kolega z práce? Nikdy!“, prohlašovala jsem.

Myslíte, že jsem mu pak vyčítala, že jsme spolu? Ne. Byla jsem šťastná jako blecha. Proč by tedy člověk dělal něco špatného, když chce být s určitou specifickou osobou? Je to naprosto to samé, akorát to děláte vědomě. Spousta lidí nezná zákon přitažlivosti, přesto si vytvářejí život snů. Tak nějak podvědomě vědí, co mají dělat, i když v životě neslyšeli sousloví zákon přitažlivosti a ani neslyšeli o knize nebo filmu Tajemství. Tito lidé mají malou výhodu, nic si nevyčítají, dělají to automaticky. Prostě vědí, co chtějí, cítí, že je to již jejich skutečností a světe div se, také to získají. Ať je to cokoli.

Přesně jako můj partner, ani on neznal zákon přitažlivosti. V té době jsem ale já usilovně pracovala na přitažení si partnera, a pak po několika měsících, kdy už jsme byli spolu, jsem našla svůj zápisník a v něm popis ideálního partnera. Jo, odpovídal realitě do detailu. Proto si dávejte pozor na to, co si přejete.

Je jedno jestli chcete svého ideálního partnera, kterého zatím neznáte a nebo specifickou osobu, kolegu, kamaráda nebo bývalého partnera, zákon  přitažlivosti reaguje na vaše pocity, které vysíláte.

Jsou-li vaše pocity negativní, „to je jeho vina, opustil mě a ublížil“, pak se nikdy nevrátí. Když se ale zaměříte na sebe a tedy v sobě rozvinete sebelásku a vnitřní sílu, pak se vám splní jakékoli přání a navíc se tak dokážete snadněji odpoutat od konečného výsledku. Obě kvality (sebeláska a vnitřní síla) se od sebevědomí dost zásadně liší. Pozor na to. To, že jste sebevědomí, neznamená, že se opravdu milujete a cítíte se vnitřně silní.

Ještě bych ráda zmínila, že odpoutání se od konečného výsledku ani tak neznamená na své přání zapomenout, ale spíš vědět, že je vaše a tedy rozpustit negativní myšlenky a pocity, že se nesplní a není to možné a také to znamená nebýt připoutaný k přání stylem toto a nebo umřu. Musí se to stát hned teď a takhle, jak jsem si to přál. Odpoutat se, znamená cítit, že je to již vaše a kdy a jak se to projeví ve vaší fyzické realitě (3D realitě, kdy své přání vidíte a můžete se jej dotknout) je vám jedno.

Krásné tvoření a věřte sami sobě, ne lidem kolem sebe.

Vlastně by se dalo říci nevěřte ani mně.

Najděte si svoji pravdu a tím víru v sebe. Jenom tak, že vyzkoušíte to, co vám říkám.

Vyzkoušejte mé rady, tím posílíte víru sami v sebe. Nedejte na jiné lidi, ale učte se plně věřit sobě a své intuici. Tu vypěstujete vnitřní koncentrací a spojováním se se svým vyšším já.

Nedávno jsem psala o tom, jak přílišná péče o muže vztahu škodí. Role matky je typická pro ženy s nízkým sebevědomím, které mají potřebu o někoho pečovat. Dalo by se říci, že tato potřeba je v každé ženě, jelikož jsme předurčené k tomu, abychom se staraly o dítě. Už jako malé holčičky sekýrujeme naše hračky nebo jim radíme, co mají dělat :-).

Máte pocit, že to s ním přeci myslíte dobře a chcete pro něj to nejlepší, ale ve skutečnosti to neděláte pro něj, ale pro sebe. Máte potřebu jej opatrovávat, protože péče o něj zaplňuje vaše prázdné místo v srdci a v životě. Ženy pečovatelky většinou nemají dostatek kamarádů a koníčků, a proto veškerou svoji pozornost upínají na muže. Necítí lásku sami k sobě a tak ji chtějí cítit alespoň k někomu jinému a on je ten, na kterého ji všechnu zaměřují. V 1. části jak ztratit muže snadno a rychle jsme si také řekli, že toto chování muže odpudí. A raději uteče. Proč? Protože nepotřebuje druhou matku, on chce partnerku.

Dalším velmi častým důvodem rozchodu je žárlivost ženy. Říká se, že ten kdo žárlí, miluje. Já si to ale nemyslím. Ten, kdo žárlí, si není jistý sám sebou, má nízké sebevědomí a sebeláska je pro něj cizí slovo. V online programu Bohyně lásky učím ženy, jak v sobě probudit Bohyni, tedy ženu, která vyzařuje určitou energii, která k ní přitahuje muže jako magnet. Záměrně píši ve slově Bohyně velké B, podle českých pravidel je to špatně, ale podle těch mých je to tak naprosto v pořádku. Bohyně je žena s velkým Ž, ne ledajaká žena. Je to žena, která se miluje se vším všudy a toto její krásné sebevědomí a přirozená láska k sobě z ní dělá magnet, na muže, příležitosti, přání.

Co se tedy skrývá za žárlivostí a proč žárlíme? Pojďme si to ukázat na dvou příkladech.

Představ si situaci, ve které vystupuje Bohyně, žena, která ví, kdo je a co chce a vnímá svoji nenahraditelnost a výjimečnost. Tato Bohyně je v partnerském vztahu s panem Božským, je to úžasný muž. Jak se Bohyně, která srší sebevědomím a sebeláskou, chová vedle pana Božského? Je hrdá na to, že si vybral právě ji a je si vědoma i toho, proč si ji vybral. Ona má totiž něco, co žádná jiná žena nemá, takže pro ni není jiná žena hrozbou.

Pan Božský a Bohyně si vyjdou na párty, kde je spousta krásných žen, pan Božský se ocitá v kroužku žen, které jsou krásné, nádherné a úchvatné. Bohyně je naprosto v klidu, ví totiž, že ona je ta jediná, po které on šílí. A tak se v klidu baví s ostatními lidmi, muži i ženami a na pana Božského skoro zapomene, užívá si přítomný okamžik až do chvíle, kdy kolem svého pasu ucítí známý stisk a ucítí vůni parfému svého muže. Ten se k ní přitočí a políbí ji, protože chce, aby každý muž v této místnosti viděl, že tato Bohyně je jenom jeho. Je na ni pyšný a hrdý a i když stál před chvílí opodál obklopen spoustou krásných žen, po očku sledoval svoji vyvolenou.

A teď si představ druhou situaci. Obyčejná žena, která se nemá ráda a má pocit, že každá druhá žena je krásnější a lepší než ona. I ona má svého pana Božského. Střeží ho jako oko v hlavě. Běda, jestli se na něj někdo jenom koutkem oka podívá. Je neustále ve střehu. Pan Božský a naše obyčejná žena jdou na párty. Obyčejná žena má pocit, že jí to docela sluší, ale jakmile vstoupí do místnosti plné nádherných mladých žen, znejistí, okamžitě se začne srovnávat s ostatními: „Proč jsem si jenom nevzala ty druhé šaty, tyhle mě obepínají tak, že můj zadek vypadá jako…“ Její energie, vysílaná do okolí, je energií strachu, nedostatečnosti a nízkého sebevědomí. Jako by všem říkala: “Já nejsem hezká, já si nevěřím, každá z vás je lepší než já a vás bude chtít můj partner určitě víc než-li mne.”

Vejdou do místnosti a žena se na chvíli začne bavit se známou, kterou dlouho neviděla. Po chvíli ale znejistí: „kde je pan Božský?“ Podívá se a vidí pana Božského v hloučku krásných žen. Všechno v ní začíná vřít, stahuje se jí hrdlo, nemůže dýchat, vidí jenom ty nádherné ženy, ty co mají to, co ona nemá, krásný zadek, krásná prsa. Cítí tu neuvěřitelnou hrozbu, která je všude kolem.

Nemůže to vystát. Nastávají dvě možnosti, buď rychle odejde, aby nemusela snášet to ponížení, že se její muž baví s jinýma ženama nebo tam půjde a všem jim dá najevo, že on je jenom její. Je bez sebe, neví, co má dělat. Rozhoduje se, že tam půjde a bude se za něj rvát. Naše žena jde k tomuto hloučku a má pocit, že jí pan Božský úplně ignoruje, a tak se rozhodne z párty odejít. Doma se vrhne na postel a pláče, je jí těžko u srdce: „Proč já? Proč mě nikdo nemá rád?“…

Dál už nemusím pokračovat. Žárlivost zničila nádherný večer a rozpoutala peklo a to nejenom v ženině těle, ale také v jejím dosud pěkném vztahu. Z ženy se stává stíhačka, která neustále sleduje, kde je a co dělá její pan Božský. Nebo se z ní stává žena „oběť“, která panu Božskému neustále pláče a dožaduje se pozornosti a milujících slov.

Obojí se stává pro muže nesnesitelné a ze vztahu odchází. Žena je opuštěná, zklamaná a zase sama. Do kdy? Než se najde další muž, který ji bude milovat. Po čase se v ní ale opět probudí její nízké sebevědomí a nedostatek sebelásky, které přerostou v nesnesitelnou žárlivost na jakoukoli ženu, na kterou se její muž podívá a vztah se opět zřítí do propasti.

Tento kolotoč bude pokračovat až než si žena dokáže uvědomit, že problém není v mužích, které přitahuje, ale v ní.

A jakmile změní své vnitřní pocity nedostatečnosti na pocity Bohyně lásky, silné a okouzlující ženy, tak se začne měnit i její vnější svět. Začne přitahovat jiné muže a jiné okolnosti. Ženy pro ní již nebudou hrozbou a nebude mít snahu s nimi neustále soupeřit.

A co Ty? Jsi obyčejnou ženou nebo Bohyní? Jsi ženou, která žárlí na ostatní nebo ženou, která si je vědoma své vnitřní krásy a jedinečnosti?

Kdyby byla sebeláska tak jednoduchá, pak bych vám prostě řekla: „Zamilujte se do sebe a vše se změní.“ Bohužel takto jednoduché to není. Nemusíte ale věšet hlavu, program Bohyně lásky vám pomůže získat potřebné sebevědomí a posílit vnitřní hodnotu a tedy sebelásku. Někdy stačí méně než si myslíme, většina našich přesvědčení, která nám házejí klacky pod nohy, jsou přesvědčení, která jsme přejali v dětství a tedy ani nejsou naše. Stačí pár cvičení, která nám pomohou tato přesvědčení změnit a posílit tak naši vnitřní hodnotu.

To, jak se vidíte uvnitř, tak vás vidí vaše okolí. Proto jsou sebeláska  a sebevědomí tak přitažlivé, a proto se vyplatí pracovat více uvnitř nás, než-li na našem zevnějšku.

Co je ale ze všeho nejdůležitější je rozhodnutí. Vždy, když chcete cokoli v životě změnit, musíte se pevně rozhodnout, že uděláte cokoli, abyste dosáhli změny. Toto rozhodnutí je prvním a zásadním krokem v jakémkoli procesu změny.

Proto se rozhodni tady a teď, že změníš své vnímání sama sebe, protože od toho se pak odvíjí celý Tvůj život.

 

beautiful_young_girl_206702

Jste krásná, milá, štíhlá, chápající,…. Máte pocit, že máte všech pět P. Tak proč od Vás utekl další muž?

Máte sklon o muže „pečovat“? Řítíte se do maléru. Muž nepotřebuje Vaši mateřskou péči, i když se to u některých tak může zdát.

Muž touží po milence, kamarádce a partnerce v jednom. Nepotřebuje pečovatelku a už vůbec nepotřebuje druhou matku, která je tak milující a starostlivá, že mu nedovolí ani ukrojit si chleba, aby se nezranil.

Ano, trochu přeháním.

Ale popravdě, nepřeháníte to někdy s přílišnou péčí tam, kde to vůbec není nutné?
Váš muž je dospělý člověk, nepotřebuje mít na stole každý den teplou večeři. Rozhodně nepotřebuje, abyste po něm sbírala špinavé prádlo po celé ložnici a žehlila mi i ponožky.

A pokud takovou přehnanou péči opravdu potřebuje, pak byste si měla vztah s ním opravdu promyslet. Chcete mít doma o jedno dítě navíc nebo chcete rovnocenného partnera, který pomůže třeba i v kuchyni, když je potřeba?

Ženy mají vrozené mateřské pudy a mají potřebu dávat lásku a o někoho pečovat. Často se stává, že pokud žena nemá ještě děti a překypuje láskou, snaží se pro svého muže udělat první poslední. A je dost možné, že si to ani neuvědomuje. Své potřeby často odsouvá do pozadí, protože je správné, když se stará nejprve o všechny okolo, v tomto případě svého partnera, a pak teprve myslí sama na sebe.

Milé ženy a dívky, OMYL!

Přílišná péče Váš vztah zničí. Muž, který možná ze začátku tuto péči ocení, se časem buď unudí k smrti nebo naopak zpohodlní tak moc, že budete nešťastná Vy. Ani jedno není v pořádku.
Chcete-li vedle sebe muže, který Vás bude milovat a RESPEKTOVAT, pak musíte především respektovat a milovat sama sebe.

Často mají sklony k přehnané péči také ženy s nízkým sebevědomím. Ty jsou mnohem více naučené dávat lásku všem ve svém okolí, ale tomu nejdůležitějšímu člověku v jejich životě, tedy sami sobě lásku dát neumějí.

Pokud nechcete svého partnera svojí přehnanou péčí unudit k smrti nebo v něm zcela udusit veškerou vášeň, pak s tím rychle přestaňte.

Milujte muže, važte si ho, ale nepečujte o něj jako o malé dítě. A nezapomínejte vážit si a milovat hlavně sama sebe. Sebeláska a sebepřijetí z Vás udělá magnet na muže. A to nejen na ty nové, kteří se objeví, ale také na ty, co Vás opustili.

A pokud nevíte, jak získat sebevědomí, připravuji pro Vás online program, který z Vás udělá jednoznačně ženu, která bude přitahovat muže jako Bohyně lásky.

Pokud se Vám nechce čekat, než program spustím, plánuji jej zhruba od půlky července, pak si se mnou můžete domluvit individuální koučink.

Sebevědomí je přitažlivé. Pracujte na něm, vyplatí se Vám to.

Chcete vědět, jaké další chyby ženy ve vztazích dělají? Přečtěte si eBook 6 kroků, jak ho získat zpět. Nikdy není pozdě poučit se z chyb.

Svět kolem nás, to co vidíme, slyšíme, to, čeho se můžeme dotknout. Tomu říkáme realita. Co je to ale realita a je opravdu tak reálná a daná? Před dnes již 8mi lety jsem se vydala na cestu Tajemství. Již dříve mě fascinovaly věci mezi nebem a zemí a kniha a film Tajemství mi otevřely nové brány, které byly pro mne dosud nejen nepoznanané, ale i nemožné.

Od doby, co jsem si přečetla Tajemství a shlédla film uplynulo spoustu času a já mezitím zhmotnila spoustu svých přání. Pak se ale stalo něco, co jsem nečekala, mé sny, které již byly v mé nové realitě, se zhroutily a rozpadly na prach, ze kterého vznikly. A já se začala pídit po vysvětlení, jak je to možné, proč já, proč se mi tohle děje a proč jsem tam kde jsem byla před lety nebo spíš ještě hůř než tam, kde jsem byla? Proč na mne někteří idé reagují tak, jak reagují? Proč se mi dějí stále ty samé věci.
Chci toho tolik? Milujícího partnera, trochu peněz navíc, vlastní bydlení a trochu toho štěstí?

V nejtěžších chvílích svého života jsem se vrátila zpět ke knihám, ke knihám, které mi před pár lety pomohly získat život snů, pro holku z vesnice neuvěřitelný úspěch. Londýn, partner mých snů, skvělé vztahy s rodinou, život v centru hlavního města. A teď? Další kopance a šrámy a jako by se mi některé situace periodicky opakovaly. Tajemství mě vrátilo zpět do mé rovnováhy, ale co dál? Jak se vrátit tam kde jsem byla a kde se mi tak líbilo nebo ještě lépe, jak být opravdu šťastná a to své štěstí si udržet?

Odpověďi jsem našla mimo jiné v hypnóze. Více o hypnóze se můžete dozvědět ZDE. Začala jsem se zabývat vědomím a podvědomím a celkově naší realitou, ve které žjeme a více než kdy dříve jsem začala chápat, jak si můžeme utvářet svůj vlastní život pomocí své vlastní mysli, pomocí toho největšího a nejdůmyslnějšího počítače v tomto světě, který byl kdy stvořen. Tento počítač má každý z nás, měl ho i Einstein, Edison, Ford, Baťa. Všichni velcí myslitelé světa měli jedno spolčené s námi všemi, a to je naše mysl. Naše mysl je mnohem větší a mocnější než si mnozí lidé uvědomují a i ti, kteří již objevili její skryté možnosti, díky nimž si můžeme vytvořit svět podle našich představ, i ti ji chápou jen z velmi malé části.

Fascinuje mě scifi a vždy tomu tak bylo. Ale to, co je pro nás v naší době zcela běžné a normální, bylo ještě před pár lety pro naše rodiče či prarodiče scifi. Vše, co v našem životě existuje bylo zprvu jen myšlenkou, která se zrodila v něčí mysli, a pak někdo tuto myšlenku zhmotnil, uskutečnil ji a my ji dnes používáme jako běžnou a normální věc.

Kniha Tajemství je vstupem do světa neomezených možností, ve kterém žijeme a je jen takovou pootevřenou brankou, do které někdo vstoupí a začne prozkoumávat další a další zdroje, které ho vedou k vysněnému životu. Někdo do ní nahlédne a zhrozí se, jak si někdo může myslet, že něco takového by mohla být pravda a zase rychle odejde. A někdo třetí si těch pootevřených dveří ani nevšimne, není na to připraven, jeho vnímání není na takové myšlení a objevování připraveno. A to je v pořádku. Všichni jsme na cestě naším životem a všichni jsme v jiné části a tak je to v pořádku. Stejně jako u rozchodu dvou bytostí, někdo je připraven žít nový žiovot, jinému trvá déle než se posune dál a třetí nastoupí cestu hledání sama sebe, aby se stal silnějším a moudřejším a vidí rozchod jako příležitost. Příležitost k poznání sebe samého a příležitost k něčemu mnohem lepšímu a krásnějšímu, buď s tím samým partnerem nebo třeba i s někým lepším. Prostě se rozhodne jít cestou poznání. Ať jste na své cestě v jakékoli její části, je to naprosto v pořádku. Pokud jste o zákonu přitažlivosti neslyšeli nebo si myslíte, že je to další „blbost“, je to naprosto ok, je to váš svět a vaše realita a každý vnímáme svůj svět jinak.

Pro ty z vás, kteří jsou zvědaví nebo jen hledají další pootevřené dveře za novým poznáním, jsem připravila nové stránky, které se tomuto tématu věnují a kde budu přidávat více příspěvků a už se na to moc těším. Těším se na to, že si společně budeme vytvářet naše světy a budeme žít šťastnější a plnohodnotnější životy.

www.lawofattraction.cz

cover

 

Na těchto stránkách naleznete můj nový eBook „Přitáhněte si do života lásku“, který nabízí zcela jiný pohled na to, jak si do života můžete přitáhnout nového partnera nebo i specifickou osobu. Já věřím, že jeden druhého ovlivňujeme a že náš vnější svět je odrazem toho našeho vnitřního. Tedy že změníte-li sami sebe, své vnímání světa, pak se zákonitě změní i vaše okolí, váš svět.

Do budoucna zde také najdete nabídku koučinku šitého přímo na zákon přitažlivosti, tedy koučinku, který vám pomůže dosáhnout splnění vašich snů efektivněji a snáze. Nyní jej nabízím jen v rámci bonusu k novému eBooku.

“Přitáhněte si do života lásku”

Ať věříte čemukoli, důležité je věřit sám sobě a proto vám chci také popřát krásý nový rok 2015 a věřím, že se vám splní všechna přání a sny!

Honba za štěstím

Příspěvek vložil/a dne Zář 23, 2014 kategorie Žádná Kategorie Žádné komentáře

Všichni chceme to samé: chceme BÝT ŠŤASTNÍ!

Žebrající chlapci v JAR

Žebrající chlapci v JAR

Někdy to ale vypadá, že celý svůj život štěstí hledáme, ale jako by nám stále unikalo?

Každý chce ke štěstí něco jiného. Pro někoho je to vztah a láska, pro jiného peníze, pro dalšího svoboda. Někdo chce možná všechno dohromady. Jak je ale možné, že nám štěstí stále uniká?

Možná je to tím, že vždy chceme něco jiného než právě teď máme. Jako bychom byli stále nespokojeni a nikdy nedosáhli toho, po čem toužíme. Jako by to něco, to štěstí, stále unikalo, ať se snažíme, jak chceme.

Není to ale tím, že vždy když dostaneme to, co jsme chtěli, na chvíli zajásáme a začneme se honit za něčím jiným? Chováme se, jako bychom zapomněli, jak moc jsme po tom vztahu, práci či lásce toužili. Už pro nás není tak dobrá, jako když jsme ji neměli a jen jsme po ní toužili.

Málokdy si vážíme toho, co již ve svém životě máme a chceme čím dál tím víc a nebo prostě chceme jen to, co nemáme. A když toho dosáhneme, tak si toho zapomeneme vážit. A tak je to pořád dokola celý život.

Opravdu vás baví takto se honit? Vždyť ten život je už takto dost krátký. Zastavte se na chvíli a vydechněte.

A hlavně se mezi svým výdechem a nádechem rozhlédněte, kolik toho již máte ve svém životě teď a tady. Užijte si to, co máte. Co když to tu zítra nebude? Co když to zítra někam zmizí a vy si uvědomíte, jak jste to milovali, až když to odejde. Je to škoda, nemyslíte?

Žijte svůj život teď a tady, ne včera a předevčírem nebo zítra a příští rok.

Nečekejte na to, až se stane to či ono, abyste mohli být šťastní. Najděte krásu života v přítomném okamžiku.

Uvědomte si, že včerejšek se již nikdy nevrátí a zítřek, ten nemusí nikdy přijít.

Před asi 6ti lety jsem byla v Jihoafrické republice. Můj bývalý šéf je Jihoafričan, který žije v Praze. Ne, není to Černoch :-).

Je to bílý Jihoafričan a jelikož je ve věku mých rodičů, považuji ho za svého druhého otce. Je to inteligentní, milý a světaznalý starší pán, který mi prostě přirostl k srdci. A když mi před lety nabídl, abych s ním a jeho sestřenicí jela do Jihoafrické republiky, když jeho děti neměly čas, neváhala jsem ani minutu a vyrazila.

Byla to nádherná zkušenost. Celých deset dní jsme strávili v autě. Každý den jsme ujeli stovky kilometrů, abychom za pár dní projeli několik měst a dostali se z bodu A, tedy Kapského města na jihu země, do naší cílové destinace, parku Umfolozi, kde jsme strávili několik dní v chatičkách. V parku jsme žili společně s hyenami, které nám v noci okusovaly venkovní posezení (plastové židle) a kvůli kterým jsme v chatkách nesměli mít žádné jídlo, protože si hyeny uměly otevřít dveře zvenčí, a také společně se lvy, jejichž stopy jsme ráno při procházkách parkem zkoumali s naším průvodcem. Ano, procházkách, nejezdili jsme autem jako v klasickém safari, ale chodili jsme divočinou s jedním černochem s puškou před námi.

Asi Vás překvapí skutečnost, že tento park má stejnou rozlohu jako naše země. Náš černošský průvodce mi nejdřív vůbec nevěřil, a pak se opravdu hodně smál :-).

Naše jídelna, ubývák a kuchyně dohromady

Naše jídelna, ubývák a kuchyně dohromady

  Byl to nezapomenutelný zážitek, který mi ukázal život skutečně chudých lidí a dětí. Na úplně prví fotce vidíte chlapce, kteří žebrali a kteří si hráli s plechovkami od piva, jenž tu zanechali turisti.

Kolikrát když si na toto vzpomenu, si uvědomím, jak bohatí a šťastní jsme a kolik věcí máme, kterých si vůbec nevážíme.

Snad proto jsem se na začátku tohoto roku rozhodla k adopci na dálku, abych pomohla malému chlapci z Indie studovat a žít život, který je pro naše děti samozřejmostí a jehož daru si mnohdy naše děti ale i my sami dostatečně nevážíme.

Pokud byste někdy chtěli pomoci i Vy, zde jsou stránky charity, u které jsem chlapce adoptovala.

Važte si života, který žijete a věcí, které máte teď!

Já a naši dva průvodci parkem

Já a naši dva průvodci parkem

Vaše dotazy a bolest v nich mě přiměla k tomu, abych si sedla a napsala svůj pohled na věc. Proč je to tak těžké a tak strašně moc bolestivé, když nám láska našeho života oznámí, že už s námi nechce být, že nás nemiluje a chce žít jinak, s někým jiným…..

Dotkla se našeho citlivého místa. Srdce člověka chce milovat, srdce člověka chce být milováno. Jak moc všichni prahneme po lásce druhých lidí. V dětství se dožadujeme objetí maminky nebo tatínka a když jej nedostaneme, je nám smutno, cítíme se sami a odstrčení. Pokud máte mladšího sourozence, jistě víte, jaké to je, když mamánek má všechnu lásku a na Vás se již nedostává. Vy jste starší rozumnější, bla bla bla. Ale může toto pochopit dětské srdíčko? Kolik z nás si ve svém nitru nese nepochopení a nedostatek lásky z dětství a tento nedostatek pak ovlivňuje jeho milostný život po mnoho let v dospělosti?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že Váš pocit méněcennosti a nedostatku lásky vznikl velmi často v dětství? Malé dítě nepochopí, že je maminka unavená, a proto mu nevrle odsekne. Malé dítě neví, že maminka s tatínkem se hádají a křičí na sebe, protože mají finanční problémy a navíc tatínka propustili z práce.

A jak je možné, že jsme nyní již se čtvrtým partnerem a jako by se historie opět opakovala. Zase stejná písnička, na začátku je všechno nádherné, růžové… Za pár měsíců se ale postupně všechno vrátí do zajetých kolejí. Je to náhoda, osud? Nebo je v tom něco víc. Jsou to naše vzory z dětství, které vytvořily naše přesvědčení o nás samých?

Lásku potřebujeme stejně jako jídlo a spánek. Přímo po ní bažíme. Většinou je ale tahle “láska” druhého vlastně náplast, která má zakrýt nedostatek naší lásky k sobě samým. Když nás naše “životní” láska opustí, náplast se strhne, ale naše zranění ještě není zahojené, rána je obrovská a teď bolí mnohonásobně víc. Do odkryté rány se dostává smetí, které v otevřené ráně pálí a pálí a my nevíme, jak z toho ven. Chceme zpátky naši náplast nebo rychle jinou náplast, která by nám naše zranění ukryla a dala nám pocit úlevy.

Nebylo by ale lepší tu ráno jednou pro vždy zahojit a už nepotřebovat žádnou “náplast” v podobě lásky druhého?

Když tu ránu zahojíme, náplast nebude potřeba, již nebudeme potřebovat lásku druhého, abychom se cítili dobře. Budeme se cítit skvěle sami se sebou a nová láska (s ním/ s ní nebo někým jiným) nás bude mnohem více těšit a zjistíme, že náš nový vztah je harmoničtější a stabilnější.

Udělejme tedy jednou něco sami pro sebe a milujme se takové, jací jsme. Nespoléhejme na lásku druhých, aby jen na chvíli zakryli nedostatek naší vlastní lásky k sobě samým a měli tak moc nad naším štěstím a životní pohodou.

Krásný den plný lásky k sobě!!!

Také jste si všimli, že většina lidí má dar utěšovat lidi kolem sebe, když se jim stane něco špatného, přijdou o zaměstnání, zhroutí se jim vztah nebo prostě jen udělají chybu, zmýlí se? O takových lidech mluvíme jako o empatických, podporujících a skvělých kamarádech, kteří nás podpoří a podrží v dobrém i zlém. Máme je za to rádi. Možná jste právě jedním z nich.

Pokud ale uděláte tu chybu vy sami, přijdete o zaměstnání nebo váš vztah se žene do záhuby, zmýlíte se, prostě něco nevyjde, co vám říká váš vnitřní hlas? Jak s vámi mluví, nebo-li jak mluvíte sami se sebou ve své mysli? Je podporující a empatický nebo kritický a plný výčitek, někdy dokonce vulgární vůči naší osobě?

Většina lidí nejvíce kritizuje sama sebe. Každý z nás ho má, vnitřní hlas. Každý z nás mluví sám se sebou v podobě myšlenek v naší hlavě. Tento vnitřní hlas nás hodnotí, ať už kladně nebo záporně. Bohužel převažuje záporné hodnocení, tedy kritika nebo i sebelítost.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co říká váš vnitřní hlas v nejrůznějších životních situacích? Je to váš milý vstřícný kamarád, který dokáže tolerovat vaše omyly nebo je to nepříjemný bručoun nebo dokonce vztekloun, který vám vše vyčítá nebo vám snad nadává?

Proč je o tolik jednodušší podpořit kamaráda než-li sám sebe? A hlavně napadlo vás někdy, jak vaše sebemluva ovlivňuje váš život? Možná tomu nebudete věřit, ale sebemluva je velmi důležitá a je dobré si jí začít všímat.

Může významně ovlivnit náš život. A to v obou případech, negativní sebemluvy i té pozitivní.

Ta negativní nepřátelská sebemluva nás může výrazně poškodit, ničí naše už tak nízké sebevědomí, nedovolí nám chybovat, tedy být lidmi, protože ne nadarmo se říká: “Chybovat je lidské.” a “Chybami se člověk učí.”

Pozitivní sebemluva nám dodává sebevědomí, motivuje nás a podporuje ať už se nám daří čí nikoli. Prostě je to náš nejlepší kamarád, který vždy stojí na naší straně a můžeme se na něj spolehnout.

Váš vnitřní hlas tedy významně ovlivňuje kvalitu vašeho života, vaše úspěchy nebo neúspěchy. Věnujte mu tedy pozornost a snažte se jej změnit ve vašeho věrného kamaráda. Vždyť nejvíce času trávíte sami se sebou, ne? A ať se nám to líbí nebo ne, nás samotných se prostě nezbavíme, vždy tu budeme, ať se nám to líbí nebo ne, tak proč si toho našeho vnitřního kritika nenaklonit na naši stranu a nespřátelit se s ním, přeci jenom tu s námi bude celý život. A co je na tom nejlepší? Když změníte svůj vnitřní hlas, uvědomíte si, že nejste tolik závislí na svém okolí. Už vás nebude trápit, že si okolí nevšimlo vašeho nového svetru, vašeho úspěchu v zaměstnání. Vy se přeci dokážete pochválit i tak. A když vás někdo kritizuje? Tak ať, váš vnitřní hlas dokáže stát při vás a pochopit, že z každé chyby se dá poučit a kdyby nenastala, člověk by ani nevěděl, jak být příště lepší a dělat v dané oblasti méně chyb.

Pamatujte si! NEMŮŽETE OVLIVNIT CHOVÁNÍ DRUHÝCH, ALE VŽDY MŮŽETE OVLIVNIT SAMI SEBE A SVÉ CHOVÁNÍ A JEDNÁNÍ.

Pěkný sluníčkový den 🙂

čtěte také

 

5 zásadních chyb cover