Vím, jak je rozchod těžký.

Většina z nás dělá spoustu chyb, které vše jen zhoršují. Pojďme se na ně podívat zblízka a vyvarovat se tak dalšího trápení.

Připravila jsem pro Vás krátký eBook: “5 zásadních chyb po rozchodu”, který Vám ukáže, co opravdu nedělat a čeho se teď vyvarujte, abyste si ještě více neublížili. Ano, píši neublížili, protože tato pravidla platí jak pro ženy, tak i pro muže. Tyto chyby dělají i někteří muži.5 zásadních chyb cover

eBook je zcela ZDARMA a po vyplnění krátkého formuláře Vám bude automaticky zaslán na Váš email.

Formulář najdete na stránce “Neodcházejte s prázdnou”. A proč neodcházejte s prázdnou? Někteří z Vás si nejsou jisti, zda si mají eBook “6 kroků, jak ho získat” koupit. A jelikož jsem tyto stránky připravila, abych pomohla těm z Vás, kteří teď prochází složitým obdobím, jelikož si sama dobře pamatuji, jaké to je. Rozhodla jsem se připravit něco, co by získal každý návštěvník mých stránek a vyvaroval se tak další bolesti, která je už tak dost veliká.

Proto nečekejte ani chvíli a stáhněte si jej hned teď!

Přeji Vám krásné čtení a pohodový slunečný den.

Eva

Přeji krásný propršený den 🙂

Již brzy se v Praze uskuteční velmi zajímavý živý seminář s názvem Just Love. Termín pro tuto akci je 14.6., tak jej nepropásněte!

Právě proto, že čtete tyhle stránky, patříte mezi skupinku lidí, kteří chtějí svoji lásku zpět a chtějí si jí i udržet. Záleží Vám na Vašem osobním životě a jste ochotni se dále rozvíjet v oblasti vztahů a lásky, a proto si myslím, že by mohl být tento seminář pro Vás velmi zajímavý.

Pokud chcete vědět víc, podívejte se ZDE.

Co o semináři říkají jeho tvůrci:

“Just love je lidské učení o lásce, síle a zranitelnosti o tom jak lásku udržovat, kultivovat a rozvíjet a přitom zůstat sám sebou s vlastními limity a povahou zdánlivě nedokonalým lidstvím.”

Těším se, že se na semináři třeba potkáme.

A nevěšte hlavu, věřím, že se počasí brzy zase vyjasní a s ním i úsměv na Vaší tváři 🙂

I takovým známým osobnostem, jakými jsou britský princ William a jeho nynější žena Kate, vévodkyně z Cambridge, občas zaskřípe zdánlivě zcela harmonický vztah. Není to zase tak dávno, kdy se pár snů Kate a William rozešli. Všechny nás to zcela překvapilo, vždyť to byl takový snový pár.

Pokud nevíte, co náseledovalo, pak čtěte dál ….

Kate sice byla určitě smutná a zklamaná, že jí její pohádkový vztah nevyšel. Nicméně si zachovala svoji hrdost a pokračovala dál ve svém životě, jako by se nic zvláštního nedělo.

Věnovala se svým koníčkům, scházela se se svými přáteli a jako každá mladá žena si užívala života plnými doušky. Mimo jiné přestala Williama zcela kontaktovat, dokonce se před ním nechala zapírat a vyhýbala se jeho telefonátům. Jinými slovy nastolila bezkontaktní období.

Po nějakém čase ji začal William postrádat, začala mu nesmírně chybět. Volal jí a nadbíhal. Hrdá Kate o něm ale nechtěla nic slyšet a žila si dál. Pokud s ním mluvila, pronesla jen pár slov. Rozhodně mu nenadbíhala, nekontrolovala telefon ani emailovou schránku. Její život na něm nazávisel. Vysílala tak dostatečně silnou energii, že si je vědoma své vlastní jedinečnosti a žádné princátko ke svému štěstí nepotřebuje. A co se dělo dál?…. to už je nám všem známé. Pohádka měla své pokračování a šťastný pohádkový konec. William si uvědomil, že by o ni mohl přijít nadobro a byl ochoten udělat cokoli, aby měl takovou ženu zpět po svém boku a patřila jenom jemu.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec….

Ve světě známých osobností se ale takovýchto párů najde více. V poslední době se takto rozešli na příklad i Václav Noid Bárta a jeho přítelkyně. Po nějakém čase se dali opět dohromady a společné plány do budoucnosti s miminkem na cestě na sebe nedaly dlouho čekat.

Šťastné návraty nejsou výsadou králů a známých osobností. Každým dnes se k sobě navrací lidé, kteří  jen potřebovali čas uvědomit si své priority.

 

IMGP0325Sedím v letadle do Londýna. Chystám se na seminář a ještě ani nevím, jak úžasný víkend na mne čeká.

Miluju Londýn, je to sice už 11 let, co jsem se jako mladá 22tiletá dívka vydala do tohoto velkoměsta, ale někdy mám pocit, že to bylo včera. Londýn je můj druhý domov a nedám na něj dopustit.

3 roky mého života v tomto krásném městě zanechaly tak silné dojmy, že se sem vracím alespoň jednou až dvakrát ročně a někdy mám pocit, že to v Praze zabalím a odstěhuju se do UK. Ale na druhou stranu, všude dobře, doma nejlíp a i Praha má něco do sebe. Za těch 8 let, co jsem zpět v Čechách se toho v Londýně moc nezměnilo, lidé sem přicházejí na zkušenou, někteří zůstanou, jiní zase odejdou a tak pořád dokola.

Spíš než Londýn jsem se změnila já. Jak se říká, kdo neroste, ten jako by umíral. A je to pravda. Každý člověk roste, vyvíjí se. Nebo by se o to alespoň měl snažit. Stagnace je v životě to nejhorší, nikam se neposouváte,  váš život jako by ustrnul na místě, ze kterého se nemůžete hnout dál. Selfdevelopment nebo-li osobní růst je pro mne hodně důležitý, a pokud chcete mít zdravý partnerský vztah, pak by měl být důležitý i pro vás.

V Londýně je krásně, hned bych se vrátila, je to město plné života, různých typů lidí a barev.  A pro singles je to ráj. V Praze má žena pocit, že na chlapa ani nenarazí, tedy na svobodného chlapa. V Londýně je těch svobodných haba děj. Singles – především nezadaní profesionálové sem přijíždějí za prací a užívají si krás tohoto města. Nádherné parky, kde si můžete udělat s kamarády nedělní picknik, jsou plné zeleně a neodbytných veverek, které jsou schopné vlézt vám až do tašky nebo třeba na nohu, to mluvím ze své zkušenosti. Můžete se kochat památkami a obdivovat místní muzea, která jsou zcela zadarmo, tedy většina. No a po večerech zavítat do místních barů a diskoték. Nezapomeňte se pěkně obléknout a vzít si pěkné boty. Asi vás to udiví, ale v teniskách vás do klubu nepustí, no a v některých klubech si ověří, že je vám více než 24 let. Důvod? Mladší ročníky zde moc neutratí.

Londýn je plný barev a to doslova, Londýn není jen hlavní město UK, je to celý svět na jednom místě.

Kdo z Vás se sem ještě nepodíval, vřele doporučuji. Pokud zde žijete, zjistíte, že má i stinné stránky, jako útok v roce 2004, který ve mně zanechal silné emoce, byla jsem tehdy doma, bez práce, když mi přítel zavolal a říká: pusť si televizi, nechoď ven a hlavně nejezdi nikam metrem ani autobusem. Byla jsem vystrašená k smrti a nechápala, co se děje. Ten den, když se můj tehnejší přítel vrátil domů, jsme zjistitli, že jen o jeden vlak unikl smrti. Jak krátký a nevyzpytatelný může život být. Na druhou stranu, pokud se člověk příliš bojí, nemohl by dnes dělat skoro nic a musel by sedět zavřený doma.

Pokud se chystáte do Londýna, pak se připravte na skvělé zážitky, ale také přelidněné město plné cizinců z celého světa. Což je z mého pohledu zajímavá zkušenost, seznámíte se zde se zajímavými lidmi. Nicméně jsou čtvrti, kterým bych se v nočních hodinách raději vyhla.

Happy travels!!! And have fun!

Hezký prvomájový den,

jelikož je prvního máje a květen nebo-li máj je měsícem lásky, rozhodla jsem se Vám nabídnout speciální cenu eBooku včetně všech 4 bonusů.

Chci Vám pomoci a záleží mi na tom, abyste byla šťastná. Láska je to nejkrásnější, co nás v životě potká, tak nevěšte hlavu a věřte, že už brzy bude lépe.

Speciální nabídka je jen s omezenou dobou platnosti, proto neváhejte a eBook si pořiďte ještě dnes.

Doufám, že si užíváte jara a pokud ještě smutníte, tak Vám chci říci, že nové začátky jsou mnohdy dokonce lepší než byly ty původní.

Je tolik lidí, kteří se rozejdou a po nějakém čase se dají zase dohromady. A jejich vztah je pak dokonce ještě lepší. Stačí se podívat kolem sebe. I ve světě známých osobností nelze přehlédnout třeba Václava Noida Bártu a jeho přítelkyni… nebo třeba taková Kate a William.
I takto známý a všemi obdivovaný pár se neobešel bez nějakých těch problémů a skřípanců a dokonce se Kate s Williamem na pár měsíců rozešli. No a jak jsou teď šťastní.

Jsem si jistá, že i ty budeš šťastá a nebude to trvat dlouho.

Myslím na Vás.

Deprese – sbohem Iveto

Příspěvek vložil/a dne Dub 29, 2014 kategorie Žádná Kategorie Žádné komentáře

Dnes mě velmi zasáhla smrt Ivety Bartošové a rozhodla jsem se napsat krátký článek.

Díky mým starším sestrám jsem vyrostla na Daliborovi Jandovi, skupině Queen nebo Modern Talking, a také na Ivetě Bartošové.

Ráda bych vyjádřila svůj smutek nad tím, že Iveta odešla. Takový konec si nezasloužila.

Místo, aby se jí dostalo pomoci, tak ji naše společnost ještě více ubližovala. A to se mi prostě nelíbí.

Nemám ráda bulvár a ani mě nezajímá život celebrit. Mám totiž svůj vlastní život a mám pocit, že lidé, kteří žijí tím, že řeší životy jiných, si nikdy neužijí svůj vlastní život, který může být někdy až příliš krátký.

Věřím tomu, že kdybychom my lidé nežili životy jiných a příliš se nezajímali o to, co dělá jaká celebrita, pak bychom neživili bulvární plátky a Iveta tu mohla být s námi.

Nechci nikoho odsuzovat, nicméně bych ráda poukázala na to, že deprese, ač se jeví jako malá, by se neměla podceňovat. Nejvíce však záleží na našem okolí a na podpoře, které se nám v takové situaci dostává od našich blízkých.

Sama jsem zažila lehkou depresi, s Ivetinou se samozřejmě nedá srovnávat. Nicméně vím, jak reaguje okolí. A bohužel i já jsem se v té době setkala s odporem v mé vlastní rodině. Deprese je stále považována za známku slabosti a lenosti a bohužel naši blízcí místo, aby nás podrželi a pomohli nám, tak nám dost často sdělí větu typu: „Vzchop se, dej se dohromady, a pak přijď. Nemůžu se na to dívat.“ Nebo něco podobného. Bohužel tohle člověku v depresi vůbec nepomůže, ba naopak. Na koho se pak má obrátit, když ne na svoje blízké? Navíc, když se sám s takovou nemocí nesetkal. Ano, je to nemoc. Máte-li angínu, také Vám nikdo neřekne, vzchop se a šupajdi mezi lidi. Tak proč tolik lidí podceňuje depresi?

Je nutné rozlišovat mezi špatnou náladou, která trvá přechodně, jednoduše se nám nic nechce a jsme smutní, nic nás nebaví. A lehkou nebo dokonce těžkou depresí, kdy bychom opravdu měli vyhledat lékařskou pomoc.

Ztráta blízkého člověka je jedním z nejtěžších období našeho života. Každý jsme navíc jiný a někdo je emotivnější a všeobecně citlivější. Rozchod je citově vyčerpávající záležitost a není tedy na místě se odsuzovat, pokud Vaše špatná nálada přeroste v depresi.

Pokud jste ztratila blízkého člověka, Vašeho partnera, i přesto, že od Vás „jen“ odešel a jeho odchod Vás zasáhne natolik, že i několik měsíců cítíte špatnou náladu a měla byste obavu, že už se nejedná o přirozený smutek nad ztrátou, ale že trpíte depresí, nestyďte se a navštivte lékaře. Nejsem zastáncem anti-depresiv, ani jiných léků. Ale někdy stačí poradit se nebo si jen popovídat s psychologem.

Ne každý z nás má podporující rodinu nebo blízké kamarády. Někdy už jen to, že se někomu vypovídáte, nesmírně pomůže. Především nám ženám. Vypovídáte se kamarádce, popláčete si a je Vám hned lépe. Muži mají v tomto směru smůlu. Většina z nich své problémy drží v sobě. Což dříve nebo později musí ven, otázkou pak zůstává, jak se to „ven“ projeví.

Proto se nestyďte ani neobviňujte, pokud máte pocit, že jste v depresi a navštivte psychologa nebo Vašeho lékaře. Někdy je těžké depresi rozpoznat. Zvláště, pokud jste se s ní ještě nikdy nesetkala.

Iveta již bude mít klid, moc jí ho přeju a přeju nám všem, abychom žili svůj vlastní život a užili si jej, co to jde. Život je totiž strašně krátký a rychle utíká a navíc nikdo z nás neví, jak dlouho má ještě před sebou. Proto hledejte v životě krásné chvíle a snažte se radovat se i z maličkostí.

První pomoc při rozchodu

Příspěvek vložil/a dne Dub 18, 2014 kategorie Novinky Žádné komentáře

Jak to tak na jaře bývá, teploty se často střídají. Díky aprílovému počasí jsem ulehla s nachlazením. No a začala přemýšlet, jak se vykurýrovat a jaký lék bude nejúčinnější. Potřebovala jsem prostě první pomoc.

U nachlazení je to jednoduché, máme ho všichni několikrát do roka a tak první pomoc v tomto případě je každému jasná: klid a teplo, acylpyrin nebo palaren, případně nějaké to kloktání a za pár dní jsme zase fit.

No jo, ale co takové bolavé srdce, jaká je ta správná léčba? Zde už to tak jednoduché není a hlavně těch zkušeností už je méně. Jak se tak potím a kurýruju z mého chraptění, říkám si, že Vy teď potřebujete rychle první pomoc, proto jsem Vám takovou prvotní nezbytnou medicínu nahrála na video. Přehrát si jej můžete na tomto odkazu: První pomoc po rozchodu

Nezapomeňte, že u každé nemoci či trápení je důležité vědět, jaká je ta správná medicína a znát postup léčby. Hojení pak jde mnohem lépe a rychleji. Pokud přidáte i vhodnou rekonvalescenci, jste brzy jako nový člověk a Váš problém je vyřešen. Tu prvotní první pomoc najdete v tomto videu. No a tu správnou medicínu pro rekonvalescenci pak v mém eBooku a bonusech.

Krásné čtení 🙂

 

Jak vám slunce může dodat novou chuť do života?

Capri

Dnes jsem měla volno, a protože venku svítilo sluníčko, nemohla jsem odolat a vyrazila ven k vodě. Hřálo tak krásně a přímo z něj sálala energie, přesně to jsem potřebovala, po celém týdnu v kanceláři je to prostě něco božského.

Jak málo stačí člověku ke štěstí. Stačí, aby vylezl ten žlutý puntík a člověku se hned zvedne nálada. Krásné počasí nám dodá tolik energie, že pomalu nevíme, co s ní. A když se k tomu přidá příjemná procházka přírodou někde u řeky nebo kdekoli jinde v zeleni, hned je nám lépe.

Jste-li jako já, pak při prvních jarních dnech sluníčku prostě neodoláte a jako malé dítě na své bílé tělo ryhle naházíte nějaké svršky a běžíte kamkoli, hlavně že jste venku a cítíte to krásné teplo. Hlavně ať to sluníčko stihnu, říkáte si, než se zase schová a aprílové počasí pošle mraky a s nimi déšť a třeba i sníh. I když letos se už snad sněhu bát nemusíme a můžeme si užít krásného jara.

Taková příroda a slunce, to je lék na všechny chmury a to především v naší zeměpisné šířce, kde si toho teplého počasí tolik neužijeme.

Takoví Španělé ani nevědí, jaké štěstí mají. Před časem jsem měla přítele ze Španělska. Když mě přijel jednou na jaře na deset dní navštívit, pořád se divil jak to, že ještě nesvítí slunce, a pak se mě ptal, jak v takové zemi můžu žít. Pro nás je ale slunce tak vzácné, že se nemůžeme dočkat, až na chvilku zasvítí. 🙂

Pokud právě prožíváte rozchod se svým partnerem, asi byste nejraději zalezla do nějaké tmavé díry a už nikdy z ní nevylezla. Navíc nechcete nikoho ani vidět. Ať už vám pomáhá samota a někde se zavřete a nikam nechodíte nebo je vám milejší vypovídat se kamarádce a poplakat si na jejím rameni, z vlastní zkušenosti doporučuji procházku na sluníčku a hlavně v přírodě. Je to prostě balzám na duši. A je úplně jedno, jestli máte kruhy pod očima z probdělých nocí nebo zarudlé a napuchlé oči od pláče. Prostě nasaďte sluneční brýle, vemte si láhev s vodou a pohodlnou obuv a vyražte ven! Sama nebo s kamarádkou. Obojí je dovoleno.

Čím dříve z té nory vylezete, tím dříve vám bude lépe. Možná ne hned při první procházce, ale na sto procent při té druhé už pocítíte rozdíl. Vaše procházka na čerstvém vzduchu někde v klidu a hlavně ten žlutý puntík vás nabijí energií. Užijte si ho dokud svítí a hřeje.

Stačí, abyste si na chvíli sedla a zavřela oči a jen cítila obrovský příval nové energie, kterou vám slunce dopřává. Zaposlouchejte se do větru, který se opírá do stromů a užijte si krásného zpěvu ptáků. Je to skvělá relaxace a přírodní druh meditace, kdy místo příjemné hudby posloucháte přirozenou hudbu přírody. Úžasná je také relaxace kdekoli u vody, kde při každém nádechu cítíte svěží vzduch a typickou vůni vody. Pro mne je relaxace někde u řeky ten nejlepší odpočinek. Škoda jen, že nemáme moře. Šumění vln je jeden z nejrásnějších zvuků, které znám.

Zkuste na chvíli “vypnout” a přestat přemýšlet o svých každodenních starostech a problémech (o tom, že vás opustil, o škole, o práci, kterou nemáte ráda…) a jen si chvíli užívejte ten pocit, že jste, že žijete, dýcháte a že do tohoto nádherného světa plného barev patříte. Co kdyby tomu tak zítra nebylo a vy ten den promarnila někde v posteli s kapesníkem v ruce? Nelitovala byste pak?

Žijte přítomností a užívejte si života plnými doušky, i když teď třeba procházíte náročným obdobím. Slunce a příroda vám v tom určitě pomohou. Jediným obdobím, které si můžete užít, je přítomnost. Minulost je pryč a nedá se vrátit a budoucnost nemusí nikdy přijít.

Můj tip:

Pokud je venku zima a mráz, zkuste solárium. V zimních měsících je většina z nás unavená a bez energie a elánu, a pokud si nemůžete dovolit dovolenou někde na Miami, solárko je skvělá alternativa a účinky má podobné jako slunce. Akorát to s ním nesmíte přehánět, přeci jen všeho moc škodí.

Sebeláska – máte se ráda?

Příspěvek vložil/a dne Bře 24, 2014 kategorie Žádná Kategorie Žádné komentáře

Proč je v životě důležité mít se rád a proč nás pojem sebeláska tolik straší? Je to něco, co se v naší společnosti příliš nenosí. Od malička je nám vštěpováno mnoho zásad, které nám v pozdějším věku brání v dalším osobnostním i profesním rozvoji. Naše podvědomí je mocné a to, co je v něm uložené, ovlivňuje naše životy ve všech oblastech, které si dovedeme představit – láska, zdraví, bohatství, úspěch.

O tom si ale povíme někdy příště. Nás teď zajímá láska a potažmo sebeláska.

Mít se rád je něco, čeho se mnohdy bojíme. Aby nás lidé neodsuzovali, aby si o nás nemysleli, že jsme namyšlení. V hlavě nám znějí staré známé poučky: „Sebechvála smrdí.“ a „Se skromností nejdál dojdeš.“

Jenže my jsme si zvykli vykládat tato přísloví zcela jinak. Hovoříme zde přeci o lásce k sobě samé, ne o namyšlenosti a povýšenosti nad druhé. Takže ano, přílišná sebechvála a nosánek nahoru není to pravé, ale na druhou stranu přílišné podceňování sebe sama, nejenže není zdravé, ale dokonce nás může i poškodit.

To, že se máte zdravě ráda znamená, že si sama sebe vážíte, že jste si vědoma svých kvalit, že sama sebe přijmete takovou, jaká jste, že se do sebe vlastně zamilujete. Máte ráda své oblé křivky, své šedé oči a svůj malý nos. Vždyť tím jste přece výjimečná. Dovedete si představit, kdyby byli všichni na světě stejní? Najednou by se vytratilo to kouzlo, které nám dovoluje poznávat různé lidi, vybírat si z nepřeberného množství věcí, které chceme v životě vyzkoušet nebo se naučit a lidí, se kterými chceme trávit čas.

No a to, že jste jiná je jen součástí tohoto kouzelného světa.

Trvalo mi dlouho, než jsem si správně vyložila slova mé matky: „Ty jsi prostě jiná než my.“ A pochopila, že to nemusí být nevýhoda, že to že jsem jiná mě dělá výjimečnou. Ta výjimečnost se mi postupně začala líbit a já si uvědomila, že teprve když se mám ráda i s tou svojí odlišností, tak mě teprve může mít rád někdo jiný.

Mít se rád není nic špatného, za co by se měl člověk stydět. Naopak je to nezbytnost, abyste mohla žít naplněný a šťastný život.

Proto se začněte mít ráda. Ze začátku to může být opravdu těžké, především, pokud jste si zvykla soustředit se na své okolí více než na samu sebe.  Zkuste třeba nějaký kurz nebo motivační CD, které nastartuje váš nový plnohodnotný a kouzelný život.

Pokud chcete zkusit opravdu povedené CD na toto téma, pak se podívejte na tento odkaz: Sebeláska

Vynikající je také online kurz na téma Sebeláska: Mám se ráda – online škola sebelásky

Vyzkoušejte, co vám bude vyhovovovat nejlépe. Tak či onak, začněte se mít ráda hned teď. Čím dříve přijmete samu sebe takovou, jaká jste, tím dříve budete šťastnější se svým vlastním životem, a to za to přeci stojí, ne?

Hlavu vzhůru! Vy za to stojíte!

Pozitivní myšlení a jeho síla

Příspěvek vložil/a dne Bře 21, 2014 kategorie Novinky Žádné komentáře

Všichni je dobře známe. Jsou to lidé, kterým se daří dobře, stále se usmívají a mají dobrou náladu, sálá z nich neuvěřitelná pozitivní energie a je velmi příjemné být v jejich přítomnosti. Jejich pozitivismus je až nakažlivý. Jak to, že se nikdy nerozčílí? Jako by vše brali tak nějak s nadhledem a nic je nemohlo rozhodit.

Většina z nás vidí sklenici poloprázdnou, ale oni jsou nadšeni ze své zpola plné sklenice. My jsme naštvaní, že zase přijdeme pozdě do práce, protože ta dnešní havárie vytvořila takovou kolonu aut, že jedeme přískokem. Oni si vesele prospěvují a poslouchají svoji oblíbenou rozhlasovou stanici a jsou nadšení, že se vyhnou dopolední poradě. Říká se jim optimisté. Je to snad nějaký zvláštní druh lidí, který dostal do vínku pozitivní náhled na svět a my ostatní máme předurčeno se neustále rozčilovat a přežívat v tomhle příšerném světě? Nebo se nejedná o štěstí a náhodu, ale nějaké ty šance máme i my ostatní?

Je to jen těžko uvěřitelné, ale mám pro Vás dobrou zprávu: opravdu je možné STÁT SE OPTIMISTOU. Nebudu vám nic zastírat, pokud jste posledních 20 let viděli vše černě a ve všem „hledali“ jen to špatné, asi to chvíli potrvá. Nicméně je v lidských silách změnit se ze zarytého pesimisty na usměvavého a milého optimistu. Ale nic není zadarmo a stejně jako s každým novým návykem, je nutné pustit se do práce a trochu se snažit.

Zkuste si zahrát na týdenního optimistu. Hledejte to dobré. Ze začátku to asi bude velký boj, ale časem se i ze zabedněného studenta stane mistr, pokud má silnou vůli a ve svém úsilí vytrvá. Proč musíme pořád ve všem vidět to špatné a kazit si tak náš již tak krátký život na této krásné barevné planetě? Buďme šťastní, že žijeme v téhle době a máme tolik možností. Vždyť jenom před pár desítkami let, naši rodiče a prarodiče nesměli téměř nic. Jejich kariéra byla předurčena, cestovat téměř nesměli a o projevu vlastního názoru ani nemluvě.

Všimli jste si, že si lidé stěžují tak nějak na všechno a tak nějak ze zvyku? Zkuste změnit svůj zvyk a hledat nové příležitosti tam, kde jiní vidí jen další důvod ke kritice a mrzutosti.

Co určitě nepřispívá k optimismu jsou každodenní televizní zprávy. Musím říci, že od doby, co je nesleduji, se cítím mnohem šťastnější a nějak mi tyto dramatické a negativní zprávy nechybí.

Všimli jste si, že se v jednotlivých ročních obdobích zprávy dosti opakují? Na jaře jsou záplavy, v létě spousta dopravních nehod, není divu, venku je krásně a na silnice vyjedou i víkendoví řidiči. V zimě zase náledí přivodí nejednu hromadnou dopravu, sem tak spadne lavina, a tak bych mohla pokračovat. No a příští rok to zase začne znova.

Upřímně, k čemu mi je vědět, že včera zabil pan A pana B? Takové sdělení jen ve mne vytvoří tolik strachu, že asi už nikdy nevyjdu ven po setmění. Navíc se mi bude zdát hrůzostrašný sen o tom, jak mě někdo s nožem v ruce honí po domě a já nemám kam utéct. Pokud má někdo rád podobné detektivky, tak ať si nějakou pustí na DVD. No a sledovat drama v hlavní roli s našimi politiky? No tak to je snad ještě horší než ta zmíněná detektivka s nožem. Proč většina lidí hledá ještě více negativismu a více důvodů k rozčilování a strachu? Zakažte si televizní zprávy a podobné rubriky a hned budete veselejší a o času navíc na něco příjemnějšího ani nemluvě.

Někdy je až neskutečné, jak se vám změní celý den, když již ráno nastartujete s dobrou náladou. A jak si jí udržíte až do večera? Neberte si vše osobně a hledejte ve všem a pokud možno i v každém to dobré. Ano, chápu, že jedete-li metrem a někdo vás nervózně osočí, že jste do něj strčili a že dnešní mládež je prostě příšerná, tak to člověku na optimismu nepřidá, ale zkuste si říct, že je to možná jen osamělý stařec, kterému včera onemocněl pes a on je nešťastný. Všichni máme své chmury a hlavně většina nervózních lidí skrývá pod tímto nevrlým chováním svůj smutek nebo strach, vyhodili je z práce, manželka jim vyhubovala kvůli nevynesenému koši, ráno se pán kopnul do palce a už srší oheň všude kolem sebe.

Důležité je, že je možné dívat se na věci z té lepší stránky a pokud pochopíte, že útočník má svých problémů nad hlavu a že ani tak nejde o vás jako o něj samotného, tolik vás pak jeho chování nenaštve. No a proč se stát optimistou? Protože optimisté žijí déle, mají meně problémů se zdravím obecně a co je nejdůležitější, tenhle život si prostě UŽÍVAJÍ s úsměvěm. A s úsměvem jde nejen všechno lépe, ale přitahuje i opačné pohlaví a to už za to přeci stojí ne???

No a pokud se nemýlím, tak jste se na tyto stránky dostali, protože máte problémy se svojí láskou. Věřte mi, že váš pozitivní přístup u vašeho protějšku určitě nezůstane bez povšimnutí.

Navíc, pokud se začnete dívat na situace a lidi z té lepší stránky, nové vnímání vašeho okolí  se rozvine v nový zvyk a jako zázrakem bude těchto pozitivních situací a pozitivně naladěných lidí kolem vás příbývat. Váš život bude ze dne na den příjemnější a šťastnější. Pozitivní vnímání světa je jako magnet, který přitahuje další pozitivní události do vašeho života.

Nevěříte mi? Tak to zkuste!

Takže krásný usměvavý den! 🙂

5 zásadních chyb cover